O tom, jak vypadal svět v období křídy před zhruba sto miliony let, leccos víme. Z fosilií jsme dokázali určit podobu dinosaurů i ryb. Víme, jak vypadala aspoň část tehdejší flory.

Ve fosiliích se však nezachovaly stopy pigmentů. Barvy při rekonstrukci pravěkého světa jsou proto jen dílem našich instinktů a představivosti.

Pastva pro oči

Leccos však mění nové nálezy. Vědci z Nanjingského geologického a paleontologického ústavu shromáždili 35 jantarových vzorků s mumifikovaným hmyzem z jantarového dolu v severním Myanmaru (dříve Barma). Jsou unikátní tím, že u drobných členovců z doby před 99 miliony let se zachovaly i jejich původní barvy, protože byly v dole skryty před světlem.

Jantar je dobrý mumifikátor, kterému vděčíme za to, že dnes můžeme obdivovat pradávný hmyz. Při výronech pryskyřice se stává, že na lepkavou smůlu stromů se hmyz přilepí a další kapky ho zcela zalijí. Tím je oddělen od vzduchu, mumifikován a ve zkamenělé pryskyřici (jantaru) zachován.

Snímky ukazují, že hmyz měl kovově lesklé barvy, od zelenavých odstínů po nachové.

Barvy leccos napoví

„Viděli jsme tisíce jantarových fosilií, ale to, jak se zachovaly barvy v těchto vzorcích, je naprosto mimořádné,“ napsal ke studii profesor paleontologie Chuang Ťi-jing, který se na studii podílel.

Studie nálezů bude pokračovat. Od popisu druhů chtějí vědci dospět k poznání jaký účel barvy měly – zda sloužily jako mimikry, aby tvor nebyl viditelný pro živočichy, kteří ho ohrožovali, anebo jejich účelem bylo vábit partnery.

Barva může být vodítkem nejen pro poznání života hmyzu, ale může leccos napovědět o fungování světa na vrcholu éry dinosaurů.