Teleskop odkrývá fascinující vesmír. Zobrazil ‚přesýpací hodiny‘ u rodící se hvězdy

17. 11. 2022 – 23:58 | Vesmír | Pavel Jégl | Diskuze:

Teleskop odkrývá fascinující vesmír. Zobrazil ‚přesýpací hodiny‘ u rodící se hvězdy
Protohvězda L1527 a její okolí na snímku z Vesmírného teleskopu Jamese Webba. | zdroj: Profimedia

Vesmírný teleskop Jamese Webba, nejdokonalejší zařízení svého druhu, odhalil dosud skryté rysy hvězdy. Pohled na ni naznačuje, jak Slunce a sluneční soustava vypadaly na svém počátku.

Webbův teleskop zobrazil mladou hvězdu (protohvězdu) L1527, která se zrodila teprve před několika desítkami tisíc let. Nahlíženo vesmírnými měřítky, se proto dá pokládat za hvězdného novorozence.

Protohvězda, která leží v souhvězdí Býka a kterou od Země dělí 450 světelných let, je obklopena oblakem prachu a plynů, z něhož roste. Svým zobrazením připomíná přesýpací hodiny, píše na svém webu americká vesmírná agentura NASA.

Paprsky z ní osvětlují dutiny v okolním plynu a prachu. Na infračerveném snímku z vesmírného teleskopu pořízeném kamerou Near-Infrared Camera (NIRCam) svítí oblak červeně, oranžově, růžově a modře. Jsou v něm také patrná dlouhá klikatá vlákna z molekulárního vodíku.

Zakuklená baby-hvězda

Samotné barvy jsou způsobeny vrstvami prachu mezi Webbem a oblakem. Modré oblasti jsou místa, kde je prach nejtenčí. Čím silnější je vrstva prachu, tím méně vidíme modrého světla, a tím více vystupují do popředí oranžové kapsy.

Protohvězdy jako L1527, které jsou stále zakukleny v oblaku prachu a plynu, mají před sebou ještě dlouhou cestu, než se stanou dospělými hvězdami. L1527 zatím nevytváří vlastní energii jadernou fúzí, což je základní znak hvězd.

stsci-01ggwd2f59v4tbrremm03rztyb Kompletní snímek protohvězdy. Zabírá 0,3 světelného roku. | zdroj: kredit-NASA/ESA/CSA

Je to malý, horký a nafouklý shluk plynu o hmotnosti čtvrtiny až třetiny našeho Slunce. Jednou však z baby-hvězdy vyroste pořádná hvězda, protože pořádně jí.

Materiál z okolí padá do středu soustavy a spirálovitě se kolem něj točí. Tím se vytváří hustý disk materiálu, známý jako akreční disk, který dodává hmotu do protohvězdy.

Pohled na sluneční minulost

Protohvězda přibývá na hmotnosti a stlačuje se, teplota jejího jádra roste a jednou dosáhne prahu, kdy spustí jadernou fúzi.

Pro srovnání: Disk, který na snímku z Webbova teleskopu můžete vidět jako tmavý pás před jasným středem, je velký jako naše sluneční soustava. Obsahuje materiál postačující na vznik minimálně sedmi planet velikosti Jupiteru.

NASA upozorňuje, že nový pohled na L1527 poskytuje představu, jak naše Slunce a sluneční soustava vypadaly ve svém dětství.

Zdroje:

Nejnovější články