Temný přízrak, který pohlcuje světlo ve vesmíru
28. 12. 2022 – 23:50 | Vesmír | Pavel Jégl | Diskuze:
Ohromující temná mlhovina vypadá jako vesmírná nestvůra požírající hvězdy. Nový snímek, který zveřejnila Evropská jižní observatoř (ESO), dokládá, že vesmír je prostorem, který podněcuje naši fantazii. Čím víc o něm víme, tím víc je pro nás podivnější a úžasnější.
Snímek zachycuje část Kuželové mlhoviny, gigantického sloupce vesmírného prachu. Vesmírná agentura NASA ji poeticky popisuje jako „příšernou bestii, která vystrkuje hlavu z karmínového moře“.
Spíš porodnice než Mordor
Není to ale žádná nestvůra či bestie, která hvězdy požírá. Naopak, rozkládá se v ní úrodná oblast, kde se hvězdy rodí.
Kuželová mlhovina je sedm světelných let dlouhá oblast. Kolem hlavy kužele měří 2,5 světelného roku. Nachází se v souhvězdí Jednorožce a od nás ji dělí 2 500 světelných let.
Molekulární mračna v mlhovině, která jsou bohatá na vodík, se vlivem gravitace zahušťují tak, že z nich vzniká mladý hvězdný objekt – protohvězda.
Protohvězda přibírá, roste. Zvyšuje se její hustota, a tedy také gravitace. Tím narůstá teplota v jejím jádře. V jednu chvíli dosáhnou teplota a tlak tak vysokých hodnot, že zažehnou termonukleární fúzi. Při ní se uvolní elektromagnetické záření a hvězda začne svítit.
Docela jiná mlhovina
Nový snímek pochází z Very Large Telescope (VLT), což je soustava čtyř dalekohledů o průměru 8,2 metru v severním Chile na hoře Cerro Paranal. Provozuje je a financuje Evropská jižní observatoř.
Kuželová mlhovina na snímku vypadá jinak než většina ostatních mlhovin, které barevně září. Všechny mlhoviny zkrátka nejsou stejné.
Některé odrážejí světlo blízkých hvězd. Jiné, ionizované hvězdami, jež se v nich nacházejí, vyzařují vlastní světlo.
A jsou i takové, jako Kuželová mlhovina, které jsou tmavé a husté, plné prachu, který viditelné světlo pohlcuje. Proniká jimi pouze záření o vlnových délkách neviditelných pro lidské oko, jako je infračervené a rádiové záření.
Tyto mlhoviny jsou známy jako molekulární mračna a bývají v nich místa, kde se rodí malé hvězdy.
Hvězdný vítr čaruje
Na snímku, pořízeném pomocí spektrografu VLT (přístroje, který rozděluje světlo na frekvenční spektrum a zaznamenává signál pomocí fotoaparátu), můžete plynný vodík vidět modře a plynnou síru červeně. Mladé hvězdy nemají svou obvyklou namodralou barvu, připomínají zlaté jiskřičky.
Mladé hvězdy také daly Kuželové mlhovině její ikonický tvar. Modeluje ho hvězdný vítr (proud plynů), který odfoukává materiál z okolí hvězd. Jak se materiál posouvá, vytlačuje plyn a prach dál od hvězd a vytváří husté mlhovinové pilíře.