Není snad nádherně hrůzostrašný? Nazvali ho Meraxes gigas po drakovi z fantasy ságy George R. R. Martina „Píseň ledu a ohně“.

Nově popsaný druh masožravého dinosaura nápadně připomíná ikonického Tyranosaura rexe – zejména malými předními končetinami a velkou hlavou. Meraxes gigas a Tyranosaurus rex se však nikdy nepotkali. M. gigas žil před 100 miliony až 90 miliony let na jižní polokouli - v Patagonii, na území dnešní Argentiny. Vyhynul 20 milionů let před tím, než začali po Zemi chodit tyranosauři, kteří obývali především severní hemisféru.

Dravec se žraločími zuby

První studii detailně popisující Meraxa gigase publikoval vědecký magazín Current Biology ve čtvrtek.

Jedince druhu Meraxes gigas, objeveného v roce 2012, analyzoval tým pod vedením paleontologa Juana Canalea pracujícího pro výzkumnou síť CONICET se sídlem v Buenos Aires.

Z jeho překvapivě zachovalých fosilií výzkumníci zjistili, že zahynul ve 45 letech, dorostl délky 11 metrů a vážil více než čtyři tuny. Jeho obrovitou hlavu zdobil hřeben a drobné rohy – zjevně ozdoby, které měly přilákat partnerky. Čelisti měl vybaveny spoustou drobných „žraločích“ zubů.

Součástí fosilií byla také přední končetina prokazující, že M. gigas měl drobné, ale svalnaté pracky.

Přes podobnosti s T. rexem však M. gigas nebyl tyranosaurem. Patřil mezi karcharodontosaury („ještěry se žraločími zuby“), vzdáleně příbuzné a méně známé skupiny dravých teropodních dinosaurů.

Z toho vyplývá, že zakrnělé paže spolu s obřími hlavami se vyvinuly nezávisle v různých liniích dinosaurů. Vědci se dodnes neshodují, k čemu vlastně jejich majitelům mohly sloužit.

Někteří mají za to, že je mohli používat pro uchopení samic při kopulaci. Další hypotézy je popisují jako pomůcku při vstávání ze země, anebo k přidržení ulovené kořisti. Jisté ale je, že tyto pracičky Meraxes gigas při samotném lovu nepoužíval.

Lovil jako hyena

„Našli jsme v datech souvislosti mezi velikostí lebky a délkou paží u některých skupin velkých teropodních dinosaurů. Masožraví dinosauři s větší lebkou mívali kratší paže,“ cituje Canalea magazín Science Alert.

Tyranosaurus, Meraxes gigas a jim podobní dinosauři nechytali kořist drápy jako kočka, chňapali po ní čelistmi jako hyena. Malé paže tak mohli mít pro to, aby jim nepřekážely a aby si je při lovu sami nepokousali.

A co bylo kořistí Meraxese gigase? Mimo jiné se jí stávali býložraví dinosauři. Naznačují to nálezy meraxových zubů na místech vykopávek, kde byly objeveny fosilie býložravců. „Můžeme předpokládat, že Meraxes gigas se alespoň zčásti živil býložravci s dlouhým krkem, jakým byl i Argentinosaurus huinculensis (největší býložravý dinosaurus),“ řekl Canale.