Zažívací potíže jako nadýmání, zácpa nebo nepravidelná stolice trápí velkou část populace. Mnoho lidí proto sahá po doplňcích stravy s probiotiky nebo prebiotiky, které slibují, že zlepší funkci střev a podpoří „dobré bakterie“. Ale opravdu to funguje?

Podle Popular Science je odpověď složitější, než by se mohlo zdát. Probiotika (živé mikroorganismy) i prebiotika (vláknina, která podporuje růst těch „hodných“) mají jisté vědecké zázemí, ale účinek se výrazně liší podle člověka, složení střevní mikroflóry i způsobu užívání.

Co přesně dělají probiotika?

Probiotika jsou bakterie, které mohou pomoci obnovit rovnováhu střevního mikrobiomu, zvláště po užívání antibiotik nebo při některých střevních onemocněních. Patří sem například kmeny Lactobacillus nebo Bifidobacterium, které najdeme v jogurtech, kapslích či fermentovaných potravinách.

„Existuje několik studií, které naznačují, že probiotika mohou pomoci při průjmech, například při užívání antibiotik,“ říká Dr. Emeran Mayer, gastroenterolog a výzkumník zabývající se mikrobiomem.

Nicméně u běžného zdravého člověka nemusí mít probiotika žádný hmatatelný efekt. Ve skutečnosti se ukazuje, že mnoho bakterií obsažených v doplňcích nepřežije cestu žaludkem – a tedy nikdy nedorazí tam, kde mají účinkovat.

A co prebiotika?

Prebiotika jsou nestravitelné složky potravy (často vláknina), které slouží jako potrava pro „přátelské“ bakterie ve střevech. Patří sem například inulin, pektin nebo fruktooligosacharidy. Na rozdíl od probiotik mají prebiotika pevnější oporu v datech, pokud jde o podporu pravidelného vyprazdňování.

„U lidí trpících mírnou zácpou může denní příjem prebiotické vlákniny skutečně pomoci,“ potvrzuje Dr. Tamara Duker Freuman, odbornice na klinickou výživu.

Prebiotika navíc pomáhají dlouhodobě podporovat růst zdravé mikroflóry, zatímco probiotika mají spíše krátkodobý účinek, pokud vůbec.

Není střevo jako střevo

Jedním z hlavních problémů hodnocení účinnosti těchto doplňků je velká variabilita mezi jednotlivci. Každý má unikátní střevní mikrobiom, což znamená, že co pomůže jednomu, nemusí mít žádný efekt u druhého. Kromě toho hraje roli i životní styl, strava, stres a pohyb.

Podle výzkumu publikovaného v Cell může mít stejný probiotický doplněk u různých lidí naprosto odlišné účinky – někdy pozitivní, jindy nulové a výjimečně i nežádoucí.

Co z toho plyne?

Pokud máte zažívací potíže, stojí za to zkusit upravit jídelníček – přidat více vlákniny, fermentovaných potravin a dostatek tekutin. Pokud chcete vyzkoušet doplňky, vybírejte ty s ověřenými kmeny a ideálně pod dohledem odborníka. A hlavně nečekejte zázraky.

„Probiotika a prebiotika nejsou kouzelná pilulka. Jsou jen součástí celkového přístupu k péči o trávení,“ uzavírá Duker Freuman.

 Shrnutí:

• Probiotika mohou pomoci hlavně po antibiotikách nebo při akutních potížích

• Prebiotika (vláknina) mají prokazatelný vliv na pravidelné vyprazdňování

• Účinek závisí na individuálním mikrobiomu, dávkování a celkovém životním stylu

• Nejlepší strategie: kvalitní strava, pohyb a odborné vedení