V neděli 19. prosince v 5:35 středoevropského času nastane úplněk – fáze Měsíce, ve které je celá jeho polokoule přivrácená k Zemi a osvětlená Sluncem. Budeme tak moci pozorovat dokonale kulatý Měsíc.

Když vychází Země...

Úplněk nabízí úchvatný pohled. Měsíc představuje jediné vesmírné těleso, které vidíme jako velkou kouli, nejen jako světelný bod. Od Země ho dělí pouze 384 400 kilometrů, proto můžeme pouhým okem pozorovat měsíční hory a údolí.

Světlé oblasti tvoří sopečné vysočiny zvané terrae, což je latinský výraz pro pevninu. Tmavé oblasti, označované jako mare, tedy moře, jsou zase prastaré a vyschlé lávové příkrovy.

Napadlo vás ale někdy jak vypadá úplněk Země pozorovaný z Měsíce? A v čem je jiný?

Zachytila ho sonda SELENE, známá spíš pod jménem KAGUYA, kterou vyslala na oběžnou dráhu Měsíce japonská vesmírná agentura JAXA. Ve videu s vysokým rozlišením může vidět fascinující pohled na vycházející Zemi nad měsíční krajinou.

Je to nepochybně zajímavější úkaz než východ Měsíce na Zemi. Naši planetu vidíte mnohem jasněji než Měsíc. Důvod je prostý – Měsíc, na rozdíl od Země, nemá téměř žádnou atmosféru. A Země je zřetelnější také proto, že odráží zpět do vesmíru mnohem víc slunečních paprsků než Měsíc.

‚Měsíčňan‘ to vidí naruby

„Měsíčňan“ může naši planetu pozorovat na svém nebi ve stejných fázích, jaké vidíme na našem nebi u Měsíce.

Jsou ale posunuté. Nyní, když se Měsíc na pozemském nebi nalézá v úplňku, prochází Země na měsíčním nebi fází novoluní, to znamená přivrácená část jejího povrchu k Měsíci není osvětlena Sluncem. Jinými slovy, je to fáze, kdy je Země přikloněna k Měsíci pouze neosvětlenou stranou.

A na Měsíci se nakonec dá pozorovat i zatmění Slunce a Země. Při zatmění Slunce zakrývá Země sluneční kotouč. Zatmění Země nastává zase tehdy, když se Měsíc dostane mezi Zemi a Slunce.