Každý z nás je důkazem o ohromné schopnosti novorozenců učit se novým věcem. Toto překotné tempo učení inspirovalo také výzkumníky pracující na umělé inteligenci.

Experti z londýnské firmy DeepMind zabývající se umělou inteligencí dodali umělé inteligenci schopnost učit se jako děti – obdařili ji dětskou intuicí.

Intuice v tomto případě neznamená nějaký druh paranormálního vidění do budoucna, ale jednoduše schopnost odhadnout základní fyziku – tedy například odhadnout, co se stane se skleničkou, kterou posunete za okraj stolu. Dá se tomu také říct „zdravý rozum“.

„Intuitivní fyziku“, jak ji označili výzkumníci, začnou děti chápat během prvních tří měsíců svého života – to je také důvod, proč je přestávají okouzlovat „magické“ triky, které už na první pohled popírají fyziku.

Děti se intuitivní fyziku naučí tak, že ji odkoukají, anebo k ní dospějí metodou pokusů a omylů. Nikdo jim však pravidla fyziky v takto útlém věku nevysvětluje.

Stroj žasl jako novorozenec

Co kdybychom tento dětský způsob zkusili u strojů? řekli si experti z DeepMind. Jejich tým vedený neurovědcem Luisem Pilotem svou umělou inteligenci vyladil tak, aby se učila pozorovat a definovat jednoduchá pravidla o světě sledováním videí.

Fungovalo to! Modelová umělá inteligence se naučila dětským způsobům a získala představu o objektech, jejich hranicích či typech pohybu, píší vědci ve studii publikované na webu Nature Human Behavior.

Podobně jako u dětí vyjadřovala umělá inteligence také „překvapení“, když viděla video ukazující „magické“ situace – například míč kutálející se proti nakloněné rampě.

Zmíněná umělá inteligence dostala název PLATO (Physics Learning through Auto-encoding and Tracking Objects – Učení fyziky pomocí automatického kódování a sledování objektů) a bylo překvapivě flexibilní. K tomu, aby rozvinula svou intuitivní fyziku, potřebovala soubor příkladů o délce pouhých 28 hodin.

Celkem PLATO ve videích analyzovala pět různých fyzikálních konceptů inspirovaných studiem intuice u dětí, mezi nimi pevnost objektů, což souvisí s poznáním, že objekty obvykle neprocházejí skrz sebe, anebo jejich stálost. Pochopení druhého z konceptů je například důvodem, proč předpokládáme, že nějaký předmět nepřestal existovat v okamžiku, kdy nám sejde z očí.

Malé dítě záhy pochopí, že když mu ukážete svou propisku a pak ji schováte za zády, propiska stále existuje, i když ji už nevidíte, a patrně má pořád stejný tvar a stejnou barvu.

Jakmile PLATO pochopila spojitost, dokázala zobecnit své předpovědi o tom, jak se objekty pohybují a jak interagují s okolím. Také dokázala předpovídat scénáře, aniž by se s nimi před tím setkala.

Digitální dítě?

Neznamená to, že by PLATO byla digitální verzí tříměsíčního dítěte, upozorňují experti z DeepMind. Zvládá určitým způsobem pouze jeden prvek lidského učení.

Experiment je ale teprve na počátku. Vědci v něm nepochybně budou pokračovat. S nadsázkou bychom se mohli ptát, zda jednou PLATO nepřihlásí do základky.

„Tento výzkum vymezuje nové hranice pro to, jakou roli může hrát vnímání v umělých učících se systémech. A také ukazuje, jak mohou studie na dětech přispět k vývoji lepších systémů umělé inteligence, které napodobují lidskou mysl,“ píše Susan Hesposová ze Severozápadní univerzity (Northwestern University) v americkém státě Illinois, která se specializuje na dětskou psychologii, v magazínu The Conversation.