Byla to teprve druhá operace svého druhu. Osmapadesátiletému muži během ní voperovali srdce prasete. Informuje o tom na svém webu Lékařská fakulta Marylandské univerzity, na které se zákrok uskutečnil.

První transplantaci prasečího srdce podnikli chirurgové v Marylandu loni. Příjemce srdce David Bennett však po dvou měsících zemřel v důsledku infekce prasečím virem, která byla přenesena do jeho těla s orgánem.

Druhá transplantace srdce se uskutečnila minulý týden ve středu. Pro pacienta Lawrence Faucette, otce dvou dětí, byla jedinou šancí, jak se vyhnout téměř jisté smrti. Na darované lidské srdce neměl nárok kvůli svému cévnímu onemocnění a komplikacím s vnitřním krvácením. V pořadníku čekatelů, kde mají přednost pacienti s vyšší nadějí na přežití a na co nejdelší dožití, byl zařazen příliš nízko. 

„Jediná skutečná naděje, která mi zbyla, je prasečí srdce, xenotransplantát,“ řekl Faucette před zákrokem.

Sudokopytníci k jídlu i na orgány

Přenos orgánů z jiného živočišného druhu na člověka, který se nazývá „xenotransplantace“, není novou myšlenkou. Teoretické úvahy o něm sahají až do roku 1905. Průlom se však podařil až v roce 2021, kdy s pomocí genetické editace výzkumníci vytvořili prasata, jejichž tkáně neobsahují bílkoviny vyvolávající lidskou imunitní odezvu.

Zvířecí orgány byly od své premiéry u Davida Bennetta transplantovány lidem ještě několikrát. Nebyly to ale zákroky, které měly zachraňovat život nemocných pacientů.

Prasečí ledviny a srdce byly několikrát pokusně transplantovány do organismů lidí po mozkové smrti, kteří orgány darovali pro vědecké účely. Ačkoli tito příjemci byli mrtví, jejich těla udržovali lékaři „v chodu“.

Testovali tak jak přijetí, či nepřijetí transplantátů organismy i chirurgické postupy při transplantaci. Přenést zvířecí orgán do člověka není totéž, jako transplantovat lidské srdce.

Prasečí srdce s lidskými geny

Faucette po transplantaci dýchal sám a nové srdce fungovalo dobře „bez pomoci podpůrných přístrojů“. Pacient také užíval běžné léky proti odmítnutí orgánu a dostával terapii, která má zabránit tomu, aby jeho tělo poškodila nějaká infekce.

Srdce, které dostal, poskytla společnost Revivicor z Blacksburgu ve Virginii. Má deset genetických modifikací, při nichž byly některé prasečí geny nahrazeny lidskými, aby byl orgán pro lidský imunitní systém přijatelnější.

Podle federální stránky organdonor.gov nyní čeká na transplantaci orgánu na 110 000 Američanů a více než 6 000 pacientů každoročně zemře, než se transplantace dočká. Transplantace zvířecích orgánů by mohly v budoucnu zachránit tisíce životů.