Vesmírný dalekohled Jamese Webba odhalil ohromující jev v hlubokém vesmíru. Pronikl skrz plyn a prach a v dosud nevídaných detailech zobrazil mohutné výtrysky plynu, které vytváří rodící se dvojhvězda.

Pestrobarevný zářící had Herbig Haro 797 (HH 797), který vidíte na snímku, se nachází ve vzdálenosti asi 1 000 světelných let od nás, poblíž otevřené hvězdokupy IC 348 na východním okraji komplexu temných oblaků Persea.

Herbigovy-Harovy objekty, ke kterým HH 797 patří, vznikají, když z rodících se hvězd tryskají proudy plynu a hvězdný vítr. Rázové vlny, které vytvářejí, vysokou rychlostí narážejí do plynu a prachu, z nichž se hvězda vytváří.

Vodorovného hada, který se táhne od okraje k okraji, zachytila infračervená kamera NIRCam (Near-InfraRed Camera). „Infračervené zobrazování je mocný způsob, jak studovat nově zrozené hvězdy a jejich výrony, protože nejmladší hvězdy jsou vždy zahaleny v plynu a prachu,“ upozorňuje na svém webu americká vesmírná agentura NASA.

Molekuly vybuzené turbulentními podmínkami vyzařují infračervené světlo, které NIRCam zaznamenává. Tak dokáže plasticky zobrazit strukturu výtrysků.

V horní polovině následujícího snímku vidíte zářící bod, z něhož do všech stran vyzařuje různobarevné světlo. Struktura, v níž jsou také protohvězdy, připomíná přesýpací hodiny. Podél pravého okraje leží jasná hvězda s dlouhými difrakčními hroty a kolem ní je rozeseto několik menších hvězd. Pozadí je zahaleno řídkým oparem.

Objekt Herbig Haro 797 s dalšími hvězdami a protohvězdami v okolí. | zdroj: Kredit-ESA/Webb/NASA/CSA/Dublin Institute for Advanced Studies

Díky tomu, že Webbův teleskop nahlédl do prostředí rodící se hvězdy pomocí kamery NIRCam, odhalil molekuly zahřáté na tisíce stupňů, což astronomům umožňuje určit strukturu výtrysků z nově vzniklých hvězd.

HH 797 byla podrobně zkoumána pozemními teleskopy. Dřívější pozorování ukázala, že se její plyn od Země vzdaluje, a má tak na jihu protáhlou vlnovou délku, tedy „červený posuv“.

Plyn na severu je „modře posunutý“, což naznačuje, že se pohybuje směrem k naší planetě (rozpínání vesmíru prodlužuje vlnové délky světla, které jím prochází, a posouvá je směrem k „červenému“" nízkofrekvenčnímu konci elektromagnetického spektra).

Astronomové také zjistili, že více plynu na východním okraji HH 797 je červeně posunuto než plyn na západním okraji.  Tato odchylka byla dříve přisuzována rotaci výtrysků plynu v HH 797.

Vysoké rozlišení snímku Webbova teleskopu však odhalilo, že to, co bylo považováno za jeden výtrysk, jsou ve skutečnosti dva souběžné výtrysky, z nichž každý způsobuje vlastní sérii rázů.

Zdroj těchto dvojitých výtrysků se nachází v tmavé prohlubni v pravé části snímku. Dvojitý charakter výtrysků naznačuje, že v tmavé bublině se nenachází jedna hvězda, jak dosud vědci předpokládali, ale dvojhvězda.