Látku k očkování vyvinuly výzkumné ústavy Oxfordské univerzity – Jennerův institut a Oxfordská vakcinační skupina. Její testy však nejsou u konce. Není tedy jisté, zda bude schválena.

Bude to každopádně první případ v historii, kdy farmaceutická firma začne vyrábět vakcínu, která se teprve zkouší a nebyla potvrzena regulátory.

Korporace však chce mít zásoby vakcíny už ve chvíli, kdy testy skončí úspěšně. „Začínáme s výrobou vakcíny. Musíme ji mít připravenou co nejdříve,“ cituje stanice BBC ředitele AstraZeneca Pascala Soriota.

AstraZeneca už zajistila kapacity pro dodávku dvou miliard dávek testované vakcíny. Stovky milionů dávek chce distribuovat ještě letos.

Soriot připouští, že rozhodnutí o výrobě vakcíny nese rizika. Pokud by se vakcína v testech neosvědčila, musely by být vakcíny bez náhrady zničeny a firma by odepsala vysokou investici.

U makaků vakcína fungovala

Americký Milkenův institut píše, že na planetě je nyní vyvíjeno nebo testováno 115 vakcín proti COVID-19. Jedenáct z nich je testováno na lidech – stejně jako zmíněná vakcína, připravená oxfordskými experty.

Mikrobioložka Elisa Granatová z Jennerova institutu byla prvním člověkem, který dostal testovanou vakcínu | zdroj: Profimedia

Vakcína označená AZD1222 má za sebou nadějné zkoušky na primátech – makacích.

Během testů v laboratořích amerického Národního institutu zdraví v Montaně nakazili vědci značnou dávkou koronavirů dvanáct makaků. Šesti z nich předem podali vakcínu. U těchto opic se nemoc COVID-19, kterou vyvolává koronavirus z čínského Wu-chanu, neprojevila. Makakové, kteří vakcínu nedostali, však onemocněli.

Po tomto testu mohli oxfordští virologové, na rozdíl od jiných týmů pracujících na vakcíně, přeskočit první část klinických zkoušek na lidech. Jejich cílem je prokázat, zda je vakcína bezpečná a nemá vážné vedlejší účinky.

Vakcína podobného složení z Oxfordu, v níž výzkumníci použili jako nosič imunizační látky šimpanzího adenoviru, už tuto fázi úspěšně završila loni. Zkoušky tedy postoupily do druhé a třetí fáze, které jsou prováděny souběžně a ve kterých musí vakcína prokázat nejen, že je bezpečná, ale také že u lidí funguje.

Kolorované částečky koronaviru v elektronovém mikroskopu | zdroj: Profimedia

Do testů je zapojeno více než 10 tisíc dobrovolníků, nejvíc v Brazílii, a výzkumníci věří, že budou ukončeny na přelomu srpna a září.

Kdo neriskuje, nevyhraje

Úspěšnost ve vývoji vakcín nebývá kdovíjak vysoká. Iniciativa Coalition for Epidemic Preparedness Innovations ji odhaduje na deset procent.

Teď je ale pandemie a leckterá firma je v prestižním závodě o vakcínu ochotna riskovat víc než kdykoli předtím.