Vakcína proti rakovině eliminuje nádory u myší, na řadě je testování na lidech

- Člověk autor: Ladislav Loukota

Celkem se vědcům podařilo vymýtit rakovinu u 87 myší z 90 stižených zhoubnou nemocí – právě takovou bilancí se tento týden pochlubili výzkumníci Stanfordovy univerzity po představení nové "vakcíny" proti rakovině. Injekce stimulující imunitní odezvu zasaženého těla nyní čeká na vyzkoušení u patnácti lidských pacientů.

U myší byla vakcína mimořádně úspěšná. Ilustrační snímek

U myší byla vakcína mimořádně úspěšná. Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Není to rozhodně poprvé, co se o imunoterapii mluví jako o možné léčbě rakoviny. Jenom v loňském roce byly schváleny dvě nové genové terapie podobného ražení. Imunoonkologie však mnohdy stále narážela na problém v podobě odolnosti nádorových buněk. Ty od jisté velikosti nádoru samy skrze navození specifického mikroprostředí snižovaly efektivitu imunitních buněk, umlčovaly je anebo přímo navedly vstříc buněčné smrti. Co je tedy v aktuální metodě novějšího?

"Studie profesora Levyho přináší novou naději pomocí aplikace dvou různých imunostimulačních látek přímo do nádoru," říká k práci dotázaný Mgr. Michal Křupka, Ph.D. z Ústavu umunologie Univerzity Palackého. "První z nich je motiv DNA specifický pro mikroorganismy, který je buňkami imunitního systému rozeznáván a vede k jejich aktivaci a produkci tzv. kostimulačních receptorů. Ty umožňují přijmout signál od jiných buněk, chránící buňku nesoucí receptor před signálem k buněčné smrti. Právě molekula vázající se na tyto receptory je druhou podávanou látkou."

V zásadě tedy podobně jako u očkování platí, že kombinace obou látek pomáhá imunitní buňky naučit efektivnější reakci vůči narušiteli těla – v tomto případě vůči rakovinovým buňkám. "Buňky, které by mohly rozeznat struktury nádoru a zaútočit na něj, jsou ochráněny před mikroprostředím potlačujícím jejich aktivitu a mohou se dále dělit a napadat i vzdálené metastázy," dodává Křupka.

Bezpochyby nejzajímavějším přínosem nové vakcíny je tak právě skutečnost, že se jí v experimentu podařilo vyvolat reakci po celém těle.

Pro více druhů

Ačkoliv vědci dvojici látek, z nichž se vakcína sestává, vpíchli do místa nádoru, podařilo se eliminovat i nesouvisející metastáze ve zbytku těla. Ačkoliv tedy na Stanfordu vyvinuli vakcínu s cílem specificky zaměřené látky jenom v postižném místě, výsledek zatím působí optimističtěji, než očekávali. S tím souvisí i druhý fantastický objev – vakcína účinkuje proti různým typům nádorových onemocnění.

"Když použijeme obě naše látky dohromady, vidíme eliminaci nádorů po celém těle," řekl k výsledkům vedoucí studie, stanfordský profesor onkologie Ronald Levy. "Tento přístup obchází potřebu identifikovat nádorově specifické imunitní cíle a nevyžaduje velkou aktivaci imunitního systému nebo přizpůsobení imunitních buněk pacienta."

Rakoviny existuje přes 100 druhů, a to byl pro dosavadní imunoonkologii problém. Odlišné spouštěče a identifikátory doposud totiž znamenaly potřebu hledat specifické identifikátory rakoviny prsou, rakoviny plic, rakoviny konečníků a všech dalších pokaždé znovu. Zdá se však, že vakcína ze Stanfordu tento nešvar elegantně obchází.

Přání otcem myšlenky?

Jak je u podobných výzkumů zvykem, vzdor optimismu je třeba mít se před na pozoru před příliš velkým očekáváním. V první řadě platí, že preparát momentálně funguje jenom u myší. Po testování na lidech se může objevit celá řada nových mechanismů, které budou látku limitovat v jejím efektu, anebo se naopak může ukázat, že je lék pro lidi příliš nebezpečný.

Například nelze vyloučit, že efekt pro celé tělo bude v prostorově objemnějším lidském organismu menší než v případě laboratorních myší. Ověřit by to měla připravovaná klinická studie na 15 pacientech s méně nebezpečným typem nádorového onemocnění.

Pokud bude pokus na lidech úspěšný, Levyho látky by mohly být injektovány pacientům před vyoperováním tumoru, aby se zamezilo návratu nemoci v budoucnosti a eliminovaly se poslední zbytky rakovinových buněk v organismu. Potenciálně by mohla vakcína sloužit i pro rizikovější eliminování nádorů, které by bylo příliš riskantní vyoperovat.

Vzdor nutnosti být vůči výsledkům zdrženlivý nelze rozhodně popřít, že Levy sám je optimistou. "Nemyslím si, že existuje limit toho, jaký typ nádoru můžeme léčit – alespoň dokud je takový nádor infiltrován imunitním systémem," dodal. Nakolik se jeho očekávání naplní, ukážou snad do dvou let výsledky klinického testu.

Výsledky studie zveřejnila Stanfordská univerzita

Tagy: rakovina genetika nemoci a nákazy zdraví a životní styl vakcíny a léky věda a poznání vědecký výzkum a studie

Zdroje: vlastní