Vědci našli způsob, jak číst myšlenky lidí, aniž by se nějakým přístrojem dotkli jejich hlavy.

Dosud se při čtení myšlenek spoléhali odborníci na elektrody implantované v mozku. Nová technika používá neinvazivní metodu, funkční magnetickou rezonanci (fMRI).

Neskutečné se stává realitou

Lidé, kteří přišli o končetinu nebo vlivem degenerativní choroby nemohou mluvit, mají dnes teoreticky možnost nechat si implantovat mikroelektrody, které čtou elektrické signály v jejich mozku.

S dostatkem tréninku převedou počítače tuto aktivitu třeba na pohyb robotické končetiny nebo kurzoru myši. 

Takové pokusy se už uskutečnily a rychle jich přibývá. Zatím mají daleko ke klinické praxi – zejména proto, že tato metoda vyžaduje operaci mozku a implantaci elektrod.

Nový experiment ale dosáhl poměrně dobré přesnosti ve čtení aktivity mozku i bez elektrod – neinvazivním skenováním mozku pomocí funkční magnetické rezonance.

Na rozdíl od elektrod nezaznamenává fMRI elektrické signály. Sleduje průtok okysličené krve mozkem. Díky tomu, že aktivní mozkové buňky potřebují víc kyslíku v krvi, tak může mapovat mozkovou aktivitu. 

fMRI nedokáže zachytit mozkovou aktivitu v reálném čase, protože elektrické signály šířící se mozkem jsou rychlejší než krevní průtok. Autoři nové studie zveřejněné ve vědecké databázi bioRxiv přesto dokázali pomocí fMRI dekódovat myšlenky lidí. 

„Kdybyste se před dvaceti lety zeptali kteréhokoli kognitivního neurovědce na světě, zda je něco takového možné, vysmál by se vám,“ řekl hlavní autor studie Alexander Huth, neurovědec z Texaské univerzity v Austinu časopisu The Scientist. 

Výzkumníci v experimentu skenovali mozky jedné ženy a dvou mužů ve věku 20 až 30 let. Každý z účastníků pokusu v magnetické rezonanci poslouchal celkem 16 hodin různých podcastů a rozhlasových pořadů.

Vědecký tým pak skeny jejich mozku vložil do počítačového algoritmu, který porovnával vzory ve zvukovém záznamu se vzory v mozkové aktivitě. 

Algoritmus nakonec ze záznamů aktivity z fMRI a na základě jeho obsahu vytvořil děj, který podle profesora Hutha „poměrně dobře odpovídal původnímu ději podcastu nebo rozhlasového pořadu“. Zpětně tak poskládal příběh.

Přesnost nebyla dostatečná pro přečtení konkrétních slov a program se dopustil i chyb – například záměny některých postav. Přesto se dá experiment pokládat významný pokrok v neinvazivním čtení mozkové aktivity.  

Také proto, že v další fázi pokusů dokázal vysvětlit děj němého filmu, který účastníci sledovali. Dokonce zvládl převyprávět příběh, který si účastníci představovali během poslechu ve své hlavě. 

Neodhalitelné myšlenky?

Vědci doufají, že se tuto technologii podaří vyvinout tak, aby mohla být použita v rozhraních mezi mozkem a počítačem určených pro lidi, kteří ze zdravotních důvodů nemohou mluvit nebo psát.

Pro širší využití neinvazivní metody čtení mozkové aktivity by ale bylo patrně nutné vyvinout jiné zařízení fMRI. Není reálné, že by každý pacient upoutaný na lůžko měl doma vlastní magnetickou rezonanci v její nynější podobě. 

Současný algoritmus také vyžaduje, aby se počítač naučil „jazyk“ každého mozku. Teprve poté může tlumočit myšlenky. Také to může ztížit uplatnění neinvazivního čtení myšlenek.

Pokrok v této oblasti však naznačuje, že naše myšlenky nebudou navždy neodhalitelné.