Na tyto otázky odpovídá pozoruhodná studie publikovaná v magazínu Nature. Zjistila, že hmotnost lidmi přetvořených (antropogenních) materiálů je už větší než biomasa - souhrn látek tvořících těla všech organismů, jak rostlin, bakterií, sinic a hub, tak i živočichů. A to experti z Weizmannova institutu věd v izraelském městě Rechovotu nekalkulovali s odpadem po činnosti lidí!

Asfaltujeme, betonujeme...

Výzkumníci spočítali hmotnost staveb, infrastruktury a dalších objektů vyrobených člověkem. Zjistili, že každých dvacet let se jejich objem dvojnásobí a letos přesáhl jednu teratunu, tedy bilion tun.

Ve studii se píše, že původní biomasa planety je na ústupu. A to od dob mladší doby kamenné (8 000 až 5 000 let před naším letopočtem), kdy se lidé usadili a začali se věnovat zemědělství. Od počátku dvacátého století se tento trend prudce zrychlil.

Autoři studie měřili rovnováhu mezi člověkem a přírodou. K hmotě vytvářené lidmi počítali beton, kov, plasty, cihly a asfalt, tedy materiály, jejichž výrobu si vynucuje rozvoj městského osídlení. Dospěli k závěru, který leckoho může šokovat: Týden co týden se na Zemi vyrobí tolik materiálu, kolik váží všichni lidé (osm miliard) dohromady.

Tým Rona Mila z Weizmannova institutu poměřoval objem biomasy a lidmi vytvářeného materiálu od roku 1900 do současnosti. Započítával suché složky hmoty s vyčleněním vody. Hmota vyprodukovaná lidmi zahrnuje neživé pevné předměty a nebyl do ní zahrnut odpad.

Podle výpočtů tvořil tento materiál na začátku dvacátého století tři procenta váhy planetární biomasy. Letos tato hmota váží 1,1 teratuny a přesahuje hmotnost existující biomasy.

"Od nástupu zemědělství se lidstvo zasloužilo o to, že se množství rostlinných organismů snížilo na polovinu. Moderní zemědělství využívá k pěstování stále víc půdy, avšak celkový objem pěstovaných plodin je výrazně menší než ztráty způsobené kácením lesů, organizací lesního hospodářství a dalšími způsoby využívání půdy. Tento vývoj má vliv na uhlíkový cyklus Země a také na lidské zdraví," píše se ve studii.

Během zkoumané doby začalo lidmi produkované hmoty rychle přibývat v padesátých letech, kdy ve stavebnictví cihly nahradil beton, a také v šedesátých letech, kdy se v infrastruktuře začal ve větší míře používat asfalt.

Stopy lidí, kam dohlédneš

Studie upozorňuje, že změny v objemu hmoty vytvářené lidmi jsou také svázány s globálními událostmi, jako jsou světové války a ekonomické krize.

Po druhé světové válce se objem lidmi produkovaného materiálu ročně zvyšoval o více než pět procent. Naopak v dobách ekonomického útlumu tento ukazatel klesal, například za velké hospodářské krize počátkem třicátých let anebo za ropného šoku v roce 1979.

V závěru studie autoři shrnují, že biomasy od roku 1900 ubývá o to rychleji, o co je rychlejší nárůst lidmi vytvořeného materiálu, který nyní ročně dosahuje třiceti gigatun. Pokud bude tento trend pokračovat, budou na planetě v roce 2040 více než tři teratuny lidského materiálu.

Kolik přírody na Zemi zbyde?