Tým vědců z Georgijské univerzity teď identifikoval specifickou část mozku, která má sloužit jako brzda při impulzivním chování. Měla by nám říkat "už dost"!

Impulzivita, tedy reakce bez přemýšlení o nějakém činu, je spojena s nadměrným příjmem potravy, přejídáním, nadváhou a obezitou, s psychickými poruchami, závislostí na drogách a gamblerstvím.

Když si nemůžeme pomoct

Znáte to, jste na dietě a při vstupu do kina vás zasáhne tolik známá a oblíbená vůně popcornu. Přichází neodolatelná touha a vy už po chvíli držíte svůj vytoužený popcorn v ruce a křupete.

Takové impulzivní chování jde často ruku v ruce s návyky, které mohou ohrozit nejen vaši peněženku, ale v horším případě také vaše zdraví či váš život.

Frajer Luke (Paul Newman) dokázal sníst na posezení padesát vajec. Mozek ho nezabrzdil | zdroj: Profimedia

Nejhorší na tom je, že mechanismy, které mohou za rozvoj návyků, ještě zcela nechápeme. Návyky si přitom může vytvořit každý. Stačí ztráta sebekontroly.

"V našem mozku je obvod, který reguluje naši schopnost říkat ne při impulzivním chování," řekla Emilie Nobleová, odborná asistentka na Fakultě rodinných a spotřebitelských věd Georgijské univerzitě.

Tým, ve kterém pracovala, tento obvod identifikovala a analyzuje jeho činnost. Až pochopíme, jak tento obvod mozku funguje, můžeme vyvinout preparáty, které zmírní impulzivní chování.

Brzda, která nebrzdí

Část mozku ovládá hormon zvaný MCH (melanin koncentrující hormon). Na základě starších studií se už ví, že tato část mozku souvisí s regulací jídla.

Podle aktuální studie je ale zřejmé, že nemá spojitost s ovládáním chutí k jídlu či motivací jít se najíst, ale je brzdou, která by našemu tělu měla říct "už dost".

Vzhledem k tomu, kolik lidí trpí různými návyky a impulzivitou, je ale patrné, že tato brzda spolehlivě nefunguje.

Vědci testovali cesty MCH v mozku na krysách, které měly úkol dostat se k jídlu s vysokým obsahem tuku a cukru. Krysám předvedli, že musí čekat 20 sekund, a pak opřít se o páku. Pokud to krysa udělala dříve, musela čekat dalších 20 sekund.

Když byla nervová dráha hlodavců spojující hypothalamus (slaďování jednotlivých vnitřních orgánů do komplexní odpovědi) s hippocampem (část mozku zapojená do učení a funkce paměti) aktivována injekcemi MCH, zvířata byla impulzivnější a častěji stlačila páku před uplynutím 20 sekund.

MCH přitom nemá vliv na to, jak moc nám jídlo chutná nebo na to, co bychom pro něj museli všechno udělat, abychom jej dostali. Ovlivňuje však kontrolu naší snahy získat jídlo, jinými slovy, oslabuje naše sebeovládání.

Z toho vyplývá, že za pomoci nového typu léčiv by mohlo být potlačováno impulzivní chování vůči jídlu při dietách, aniž by se člověku snižovala chuť k jídlu. Aplikace by byla možná i v případech drogové či alkoholové závislosti a dalších potížích se sebeovládáním.