Leckdo se může domnívat, že parfémy jsou spojeny s moderní dobou. Je to však omyl. Lidé je používali už ve starověku.

Jaká ale byla jejich vůně? A jak tehdy lidé bez moderních technologií získávali, kombinovali a uchovávali rostlinné esence?

Na tyto otázky se chystá odpovědět Sean Coughlin z Institutu organické chemie a biochemie české Akademie věc. Vědec bude rekonstruovat postup přípravy několika starověkých řecko-egyptských parfémů.

Od Babylonie až po starověký Egypt

První zaznamenaný chemický postup přípravy parfému pochází z Babylonie v období kolem roku 1200 před naším letopočtem. Jeho autorkou byla žena jménem Tapputi, kterou lze považovat za první doloženou chemičku v historii.

Avšak prvním národem, který povznesl parfémy na úroveň osobní potřeby byli Egypťané. Jejich parfumářství zahrnovalo kromě chemie i znalosti z biologie, botaniky, ale také psychologie či přírodní filozofie.

Už za raných časů faraonů se v Egyptě vyráběly vonné esence, které se následným rozmícháním v oleji nebo tuku používaly buď jako parfémy nebo prostředky sloužící k balzamování těl zemřelých.

Obliba vůní v Egyptě dosáhla vrcholu za vlády královny Kleopatry. Její parfémy prý přispěly k tomu, že jí podlehl samotný Caesar. V Římské říši se dokonce prodávaly knihy s kosmetickými recepty na výrobu parfémů a voňavých mýdel s Kleopatřiným jménem.

Příprava parfémů byla vlastně uměním transmutace, připomínajícím alchymii, kdy se olej nebo tuk měly proměnit a přijmout esenci a vůni něčeho jiného.

Objeví se na trhu Kleopatřiny parfémy?

Na projektu s názvem Alchymie vůní spolupracuje Sean Coughlin s týmem historiků, egyptologů, filologů a organických chemiků. V příštích pěti letech chtějí badatelé každoročně oživit jednu ze starověkých vůní.

„Parfumářské umění starověkého Egypta a Řecka se většinou nedochovalo. Víme přibližně, jaké vůně parfémy obsahovaly: myrhu, skořici, kardamom nebo terebint. Mnohem méně ale víme o tom, jak se vyráběly,“ cituje Coughlina web Akademie věd.

Při studiu starověkých metod přípravy parfémů se Coughlin opírá o znalosti moderní chemie a o starověké texty. „Hlavním zdrojem našich receptů na přípravu parfémů jsou starořecké lékařské texty, především z farmakologie,“ vysvětluje na webu badatel. „Parfémy samotné byly často považovány spíše za léky a využívaly se na způsob aromaterapie. Vyráběli je většinou stejní obchodníci, kteří vyráběli léky.“

Tým Seana Coughlina se kromě samotných postupů výroby soustředí také na to, jak lidé od dob Alexandra Velikého po Kleopatru VII. (4. až 1. století před naším letopočtem) těmto postupům rozuměli, jakým způsobem je předávali dál a jak jejich poznání ovlivňovalo tehdejší přírodní filozofii, medicínu, ale i umění a kulturu.

Není tedy vyloučené, že v dohledné době se objeví v obchodech parfémy blízké těm, které používala legendární Kleopatra.