Vědci zkoumají DNA Kryštofa Kolumba. Konečně poznáme jeho skutečný původ

19. 5. 2021 – 16:29 | Technologie | Pavel Jégl | Diskuze:

Vědci zkoumají DNA Kryštofa Kolumba. Konečně poznáme jeho skutečný původ
Přistání Kryštofa Kolumba na karibském ostrově San Salvador v říjnu 1492. | zdroj: Profimedia

Pomocí pokročilé technologie se vědci pokoušejí vyřešit spor historiků, odkud pocházel jeden z nejslavnějších mořeplavců historie.

Pocházel objevitel Ameriky Kryštof Kolumbus skutečně z italského Janova? Byl snad Španěl? Anebo, jak tvrdí některé hypotézy, byl portugalského, či dokonce polského nebo chorvatského původu?

Definitivní odpověď na tuto otázku je vzdálena pouhých pět měsíců.

Konec pochybností?

Mezinárodní vědecký tým ve středu začal číst DNA z ostatků slavného mořeplavce, jeho syna Hernanda a bratra Diega. Experti mají k dispozici několik malých úlomků kostí a zubů.

Výsledek má být znám a zveřejněn 12. října, v den 529. výročí vylodění Kolumbových námořníků na karibském ostrově pojmenovaném San Salvador.

„Cílem výzkumu je vyřešit několik záhad a rozporuplných informací v historických záznamech. Chceme zhotovit co možná nejpodrobnější Kolumbův profil, aby už nevznikaly žádné spory,“ cituje zpravodajský web ABC profesora forenzní medicíny José Antonia Lorenteho z Univerzity v Granadě.

Práce pro pět laboratoří na dvou kontinentech

DNA z Kolumbových ostatků vědci zkoumali už v roce 2003. Dokázali tehdy potvrdit, že ostatky z katedrály v Seville patří mořeplavci. Poté ale výzkum zastavili, protože technologie zkoumání DNA tehdy nebyla ještě dostatečně spolehlivá, aby s její pomocí mohli určit mořeplavcův původ. Dnes by to už s novými postupy, dokonalejšími přístroji a větším souborem genetických dat vědci dokázat měli.

Vzorky budou zkoumat odděleně v pěti laboratořích - ve Florencii, texaském Austinu, Granadě, Římě a v hlavním městě Mexika. „Zašleme všem vzorky v digitální formě, a až všichni skončíme, setkáme se, abychom své výsledky vyhodnotili a uspořádali,“ sdělil Lorente.

Kolumbovy ostatky měly pohnutý osud. Mořeplavec zemřel 20. května 1506 ve španělském Valladolidu ve věku 54 let. Tam byl také pochován. Už za tři roky však byly jeho ostatky převezeny do kláštera de las Cuevas v Seville. Roku 1542 putovaly do katedrály na karibském ostrově Hispaniole.

V roce 1795, krátce před tím, než ostrov obsadili Francouzi, je Španělé převezli do Havany na Kubě. A když Kuba získala nezávislost na Španělsku vrátily se ostatky v roce 1892 zpět do Sevilly. 

Kolumbův syn a hlavní dědic Diego, který zdědil titul admirála, zemřel v roce 1526. Jeho vnuk, také Diego, zemřel v roce 1578. Tím vymřelo Kolumbovo mužské potomstvo.

Nebyl první, ale...

Kryštof Kolumbus (italsky Cristoforo Colombo, latinsky Christophorus Columbus, španělsky Cristóbal Colón, portugalsky Cristóvão Colombo) bývá označován za objevitele Ameriky, byť netušil, že doplul k novému kontinentu a zemřel s přesvědčením, že objevil západní cestu do Indie. Nevěděli to ke své smůle ani vikingové, kteří se kolem roku 1000 na několik měsíců usadili na Newfoundlandu. Jejich výpravy, na rozdíl od těch Kolumbových, upadly v zapomnění.

Ameriku (její východní pobřeží) popsal až italský mořeplavec Amerigo Vespucci. Po něm byl nový kontinent také pojmenován.

Čtyři Kolumbovy transatlantické plavby ve službách španělských panovníků mezi lety 1492 a 1504 jsou významné především tím, že otevřely dveře evropské kolonizaci Ameriky, které se tehdy říkalo Nový svět.

Zdroje:
Wikipedia, ABC

Nejnovější články