Vědcům odhalujícím temné kouty vesmíru udělena nobelovka za fyziku
6. 10. 2020 – 12:55 | Příroda | ave | Diskuze:
Prestižní ceny za významné objevy ve fyzice letos patří badatelům, kteří zkoumají záhady vesmíru.
Nobelovu cenu za fyziku udělila letos Královská švédská akademie věd Rogeru Penrosovi, Reinhardu Genzelovi a Andree Ghezové. Ocenila objevy, kterými přispěli k odhalení "nejtemnějších tajemství vesmíru".
V Einsteinových stopách
Britský matematický fyzik Penrose dostal polovinu ceny za matematický důkaz, že vznik černých děr je nevyhnutelný a přirozený proces, který vyplývá z obecné teorie relativity Alberta Einsteina.
Švédští akademici ve svém rozhodnutí napsali, že Penrosova práce umožnila lépe pochopit, jak vznikají černé díry, tedy hmotné objekty, ve kterých je prostor a čas zakřiven takovým způsobem, že z nich nic nemůže uniknout, ani světlo.
Druhá polovina ceny putuje společně k astrofyziku Genzelovi a astronomce Ghezové z Institutu Maxe Plancka pro extraterestrickou fyziku v Mnichově za objev supermasivní černé díry ve středu Mléčné dráhy.
Tato nám nejbližší supermasivní černá díra, která leží v oblasti pojmenované Sagittarius A*, má hmotnost čtyř milionů Sluncí. Průměr horizontu událostí, což je oblast, ze kterého se nevrátí nic, ani světlo, je 24 milionů kilometrů.
Černá díra jako umění
Neviditelné monstrum prozradil pohyb okolních hvězd. Genzel a Ghezová pracovali na jeho objevu 16 let. Během této doby analyzovali a upřesňovali trajektorie hvězd. Jejich práce je významná zejména v tom, že ukázala postup, jak identifikovat další černé díry.
Vědci vytvořili počítačovou vizualizaci objektu. Supermasivní černou díru v ní prozrazuje disk zářících plynů na jejím okraji.
zdroj: YouTube
Paradoxem je, že Albert Einstein za svou obecnou teorii relativity z roku 2015, ze které samotná existence černých děr vlastně vyplývá, Nobelovu cenu nezískal. Prestižní ocenění v oboru fyziky dostal až šest let poté za to, že dokázal vysvětlit fotoelektrický jev.
Virtuální tečka za cenami
Týden Nobelových cen otevřely v pondělí Nobelovy ceny za lékařství. Dělí se o ni Američané Harvey J. Alter a Charles M. Rice a Brit Michael Houghton za objev a popis viru, který způsobuje hepatitidu (žloutenku) typu C.
Ve středu bude vyhlášena cena za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí se dozvíme jméno laureáta Nobelovy pamětní ceny za ekonomii, kterou uděluje Švédská národní banka a která nepatří mezi ocenění zmíněné ve vynálezcově závěti.
Ceny se budou tradičně předávat 10. prosince, v den výročí úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. Letos pro pandemii koronaviru se ho držitelé cen nezúčastní přímo, připojí se virtuálně.