Vědec vysvětlil, proč je cyklistika superzbraň lidského pohybu
17. 7. 2025 – 11:16 | Technologie | Miroslav Krajča | Diskuze:
Chůze je přirozený lidský pohyb. Ale když jde o efektivitu, má překvapivého poraženého. Cyklistika je podle biomechanických výzkumů čtyřikrát energeticky výhodnější než chůze. Proč? Nejde jen o kola a převody. Jde o fyziku, gravitaci a úžasně efektivní propojení svalů, strojů a energie. A hlavně – cyklista ví, jak jet dál s menší námahou. Vědec z Colorada rozebral, jak moc nám pedály šetří tělo.
4× dál za stejné množství energie
Podle biomechanického inženýra Rogera Kramera z University of Colorado Boulder je cyklistika na rovině čtyřikrát efektivnější než chůze. Co to znamená v praxi? Za energii, kterou vydáte na kilometr chůze, ujede cyklista čtyři kilometry.
A ještě lépe: na kole dosáhnete vyšší rychlosti, s nižším zatížením kloubů a svalů – což dělá z cyklistiky jednu z nejúspornějších forem lidského pohybu vůbec.
Biomechanika pohybu: proč chůze „plýtvá“?
Chůze je neefektivní hlavně kvůli vertikálním ztrátám:
-
s každým krokem tělo „skáče“ mírně nahoru a dolů,
-
energie se ztrácí v brzdění a znovuspouštění těla,
-
pouze asi 25 % energie jde přímo do pohybu vpřed.
Cyklistika naopak eliminuje většinu těchto ztrát. Tělo se nepohybuje vertikálně, síla je rovnoměrně rozložená mezi dvě nohy a rotace pedálů je mechanicky výhodnější než přímý odraz chodidlem.
„Chůze je jako poskakování dopředu. Cyklistika je plynulé otáčení energie v kruhu,“ říká Kramer (ZME Science).
Tření, převody, setrvačnost
Další výhodou kola je mechanická páka: převody umožňují upravit odpor tak, aby se svaly pohybovaly v optimálním rozsahu síly a frekvence. To je přesně to, co u chůze nelze kontrolovat – noha buď dopadne, nebo ne.
Navíc valivé tření kol je mnohem menší než tření nohou o zem. Kolo jednou rozjeté udržuje rychlost díky setrvačnosti – zatímco chůze je opakovaný „restart“.
Evoluce vs. inženýrství
Člověk nebyl navržen jako sprinter. Náš organismus je vyladěn na vytrvalostní pohyb – a kolo je nástroj, který tento potenciál znásobuje. Kramer tvrdí, že cyklista je jako „člověk 2.0“ – pohybově optimalizovaný.
-
šetří kolena,
-
snižuje nárazy na páteř,
-
umožňuje překonat větší vzdálenosti bez vyčerpání.
Ve městě tak může být kolo nejen ekologičtější, ale i fyziologicky racionálnější.
Kolik energie spálíme?
Aktivita | Spotřeba (kcal/km) |
---|---|
Chůze (5 km/h) | cca 70 |
Běh (8 km/h) | cca 100 |
Kolo (20 km/h) | cca 20 |
To znamená, že na kole ujedete trojnásobek trasy za stejný kalorický výdej jako při chůzi – a navíc výrazně rychleji.
Psychologie plynulého pohybu
Kromě čisté fyziky hraje roli i subjektivní vnímání námahy. Studie ukazují, že lidé se při jízdě na kole cítí méně unavení než při chůzi na stejné vzdálenosti. Tělo pracuje ekonomičtěji – a mozek to pozná.
„Když šlapete do pedálů, cítíte proudění. Když jdete pěšky, cítíte váhu,“ shrnuje Kramer.
Využití ve městech: kolo jako záchrana
Z pohledu městského plánování je cyklistika téměř dokonalá:
-
nezatěžuje dopravní infrastrukturu,
-
nevypouští emise,
-
a zároveň poskytuje zdravotní přínosy obyvatelům.
Kramer tvrdí, že pokud bychom chtěli maximalizovat poměr energie k ujeté vzdálenosti, kolo je volba číslo jedna.
Shrnutí: fyzika ve službách lidského těla
Cyklistika není jen zdravější, ekologičtější a rychlejší – je i fyzikálně a biomechanicky výhodnější než chůze. Umožňuje člověku pohybovat se dál, s menší námahou, efektivněji využívat svalovou práci a méně zatěžovat tělo.
Věda tak potvrzuje, co mnozí cyklisté dávno tušili: kolo není jen dopravní prostředek. Je to energetický zázrak.