Je to nejsledovanější elektrárna na světě. Není divu, nejenže má z evropských jaderných elektráren nejvyšší výkon, ale nachází se v pásmu válečného konfliktu, blízko frontové linie.

Záporožskou jadernou elektrárnu, která stojí na jihovýchodě Ukrajiny u města Energodar a provozuje reaktory stejného typu jako Temelín (VVER – vodo-vodní energetický reaktor), obsadili po svém vpádu na Ukrajinu Rusové a zákonem ji převedli (ukradli) do vlastnictví ruského státu. Všech šest reaktorů elektrárny je momentálně odstaveno.

V okolí elektrárny se ozývá střelba a dopadají tam rakety.

Zasažena by byla nejen Ukrajina

Studii následků havárie zadala skupina Mezinárodní lékaři pro prevenci jaderné války (International Physicians for the Prevention of Nuclear War, IPPNW) se sídlem v americkém Bostonu vídeňskému Institutu pro bezpečnost a hodnocení rizik (Institute for Safety and Risk Sciences, ISR). Zpracoval ji expert ISR na jadernou energetiku Nikolaus Müllner. Její první část publikoval IPPNW zde.

Müllner v ní vypočítal šíření zvýšené úrovně radioaktivity z vážně poškozené elektrárny (viz grafika).

Šíření radioaktivity ze Záporožské jaderné elektrárny v kilobecquerelech. | zdroj: Kredit-Nikolaus Müllner/ISR

Müllner v modelu předpokládá, že z jednoho ze šesti reaktorů záporožské elektrárny se během bojů uvolní pětina radioaktivního materiálu.

Oblast ve vzdálenosti 20 až 30 kilometrů od elektrárny by v takovém případě byla kontaminována cesiem-137, což je radioizotop cesia, který vzniká jako jeden z hlavních produktů štěpení.

Oblast by byla vyhlášena za zakázanou zónu. Tato zóna by se v závislosti na povětrnostních podmínkách mohla v určitých směrech rozšířit.

Výrazná kontaminace cesiem by se mohla dostat do vzdálenosti 200 kilometrů od záporožské elektrárny.

Vyšší radioaktivita by podle Nikolause Müllnera výrazně omezila zemědělství a rybolov, stejně jako konzumaci hub a volně žijících živočichů. Zasažena by jí byla nejen Ukrajina, ale také sousední země jako Rusko nebo Moldavsko.

Česko chrání vzdálenost

S nízkou pravděpodobností v rozmezí od jednoho do tří procent by takové následky mohly nastat v Maďarsku, Rumunsku, Polsku, na Slovensku a také – ve východní části Česka.

Pro další státy ležící dále na západ, včetně Německa, by byla rizika z jaderné havárie nulová.

Pro Česko je nebezpečí mizivé. Obyvatele státu chrání vzdálenost. Záporoží nejbližší bod na našem území, Jablunkovský výběžek, je od Záporožské jaderné elektrárny vzdálen vzdušnou čarou 1100 kilometrů. Na tuto skutečnost upozornila v diskusi na twitteru i Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

My ano. Časem bychom něco naměřili, ne tolik, aby nás to ohrozilo. Ochranná opatření by byla potřeba do několika desítek km od elektrárny. Nás chrání vzdálenost. Pro Ukrajinu a kus Ruska by to však byla další z řady tragédií.

— Dana Drábová #KeepCalmAndSmile (@DrabovaDana) June 26, 2023

Předběžnou verzi Müllnerovy studie zveřejní IPPNW do poloviny srpna. Kompletní studie s detailními výpočty rozptylu radioaktivity bude následovat v září.

„Vojenské útoky nejsou zahrnuty do konstrukce jaderných elektráren. Jaderné elektrárny jsou stavěny tak, aby vydržely přírodní katastrofy, letecké havárie nebo teroristické útoky. Spolehlivá ochrana před cíleným vojenským úderem neexistuje,“ upozorňuje Müllner na webu GlobalEcho.