Nový výzkum týmu psycholožky Kyly Fergasonové z Texaské univerzity v Austinu naznačuje spojitost mezi spánkem a náboženskou vírou. Jeho výsledek je přitom opačný, než by leckdo předpokládal. Vychází z něj, že ateisté a agnostici (lidé skeptičtí k existenci boha) spí lépe než věřící.

Bude se kázat o spaní?

Výzkumníci k tomu dospěli tak, že v Texasu zpovídali 1501 lidí. Pokládali jim otázky zaměřené na náboženskou víru, náboženská témata, ale také na jejich spánkové návyky a problémy.

Zjistili přitom, že optimální počet hodin naspí 73 procent ateistů a agnostiků, ale jen 63 procent katolíků a 55 procent baptistů (radikální protestanté). Co víc, ateisté vykazovali méně časté problémy s usínáním. Z toho by mohlo vyplývat, že ti, kdo nevěří v boha, jsou klidnější anebo se více zajímají o své zdraví.

  Víra vás nemusí zbavit strachu před smrtí. | zdroj: Profimedia

"Zdravý spánek si zaslouží více pozornosti. Americké kostely by měly využít svého vlivu k jeho vyšší popularizaci mezi věřícími," řekla k výsledku studie Fergasonová.

Klidní ateisté

Ateisté tedy vyšli z americké studie překvapivě jako klidnější a vyrovnanější kategorie lidí. Studie Oxfordské univerzity přitom naznačuje, že to nemusí být cosi americky specifického.

Vědci z anglického Oxfordu před třemi lety zjistili, že ateisté se obávají smrti méně než věřící. Výjimkou však byli "silně" věřící, kteří vykazovali stejné výsledky jako ateisté. (Tuto kategorii texaští psychologové nezkoumali.)

Výzkumníci z Oxfordu výsledek interpretovali tak, že zatímco "laxně" věřící lidé můžou o existenci posmrtného života pochybovat, popřípadě mají pochyby o tom, že vedou dostatečně morální život k "vítězství" v posmrtné loterii, silně věřící jsou zbaveni obou důvodů ke stresu. A ateisté smíření s tím, že posmrtný život neexistuje, jsou na tom obdobně.

"Může to znamenat, že také ateismus poskytuje útěchu tváří v tvář smrti," komentoval tehdy výsledky oxfordský psycholog Jonathan Jong.

Zdá se tak, že to není konkrétní víra, ale spíše skálopevnost světonázoru, co dovede uklidnit rozbouřenou mysl nebo duši. A to pak může vést jak k menší míře neuróz, tak i lepšímu spánku – a kvalitnějšímu životu.

Studie byla publikována v žurnálu Sleep.