Vesmír

Vědci z týmu Davida Kippinga nedávno předběžně oznámili objev možného exoměsíce v soustavě Kepler-1625 zhruba čtyři tisíce světelných let daleko. Jde zatím o nepotvrzenou detekci a více snad prozradí nová měření na podzim. Co o něm zatím víme - a kde a jak bychom měli pátrat po dalších možných měsících u planet jiných hvězd?

Hledání mimozemského života je jednou z největších výzev, před kterými dnešní vědci stojí. Nekomplikuje ji pouze velká vzdálenost k Marsu a dalším tělesům Sluneční soustavy, odlišnost místních podmínek od těch pozemských a nejasná představa, jak by mimozemské organismy mohly vypadat. Nemalý zádrhel představuje též kontaminace. Nikoli kontaminace pozemského prostředí mimozemskými mikroby, tak oblíbená ve vědeckofantastických filmech a románech, ale spíše znečištění Marsu či jiných vesmírných objektů pozemskými bakteriemi. 

Když se řekne "budoucnost kosmonautiky", většina lidí si nejspíš představí odvážné posádky kosmických lodí. Vizionáři jako Elon Musk, plánující kolonizovat Mars, tomu dodávají na hodnověrnosti. Odborníci však budoucnost průzkumu vesmíru vidí spíše v sondách a studie Jet Propulsion Laboratory americké NASA proto nyní navrhuje více se věnovat vývoji autonomní umělé inteligence, díky níž by zítřejší sondy získaly vlastní hlavu.

Ačkoliv trendem inovací na poli energetiky dnes zůstávají obnovitelné zdroje, stále větší podíl firem mezi ně počítá i nové návrhy jaderných reaktorů. Největším hitem je přitom momentálně miniaturizace v modulární nebo také kapesní jaderné reaktory. Po společnosti NuScale, která na jaře uzavřela s americkou vládou smlouvu na stavbu prvních prototypů, se věci hýbou kupředu také v Kanadě, Británii a možná i nad našimi hlavami. 

Od té doby, co astronomové dohlédnou k jiným hvězdám, mnohé z nich trápí nepřítomnost viditelného dvojčete naši nejbližší hvězdy, Slunce. Většina hvězd na obloze totiž existuje v páru – naše Slunce a menšina dalších hvězd však nebesy kráčejí osamocené. Podle nové studie tomu však tak vždy nebylo. Dokonce se zdá, že všechny hvězdy vznikají v páru a teprve postupně některé z nich o své kosmické dvojče přijdou.

Mikrogravitační výzkum na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) by podle amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) mohl přinést nový pohled na možnost boje proti rakovině. Napsal to server Space.com.