Na první pohled šlo o neuvěřitelný úspěch. Na druhý o nešťastné selhání. Po odeznění úvodních emocí je konečně čas si v klidu shrnout, jak se to má s přistáním modulu Philae na kometě a úspěchem celé mise sondy Rosetta.

Srážka s obrovským asteroidem a konec života na Zemi tak, jak jej známe, je oblíbeným námětem hollywoodských filmů i více či méně populárně-vědeckých dokumentů. Co byste ale řekli tomu, že Země byla jen během posledních dvaceti let terčem pro nejméně 556 vesmírných projektilů? A co kdybychom vám ukázali i mapu?

V souvislosti s aktuálním filmovým hitem Interstellar se o černých dírách začalo mluvit i v kruzích, které většinou řeší mnohem přízemnější záležitosti. Ale když už se tak stalo, proč si nezopakovat naprosté základy relativity a neudělat si ve všech těch paradoxech a horizontech událostí pořádek?

Evropská vesmírná sonda Philae provádí vrtné práce na povrchu komety 67P/Čurjumov- Gerasimenko. Výsledky pokusů zkusí odeslat na Zemi, otázkou ale je, zda se jí to podaří a zda data vědcům dorazí. Navíc stále není jasné, co se s modulem stane po sobotě, až dovyčerpá energii, která jí zbývá. 

Vesmírný modul Philae evropské sondy Rosetta poslal po úspěšném přistání první záběry z komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. 

Dobývání vesmíru pokračuje. Ve středu přistál modul Philae, vypuštěný sondou Rosetta, na povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko.