Vesmír

Svou vesmírnou stanici na oběžné dráze nebude mít jen Země, ale dočká se jí i Měsíc. Její stavbu společně plánují Spojené státy a Rusko. 

Skupině vědců spojených s Observatoří Pierra Augera v Argentině, s nimiž spolupracují i čeští badatelé, se podařilo najít odpověď na otázku o původu kosmického záření. Nad tímto problémem si odborníci lámali hlavu od 60. let 20. století, kdy byla potvrzena existence částic kosmického záření. Díky výpočtům a experimentům na observatoři se ukázalo, že částice mají původ mimo naši galaxii. 

Průlety asteroidů kolem Země patří mezi ostře sledované astronomické události. Co byste však řekli tomu, kdyby kolem naší planety proletěla rovnou hvězda? Údaje z evropské vesmírné observatoře Gaia naznačují, že bychom se podobného průletu mohli dočkat už za pouhého 1,3 milionu let. Ačkoliv bude narušitel od Země vzdálen kolem 16 tisíc astronomických jednotek, pro vnitřní světy může setkání přesto věštit zkázu.

Při řízeném sestupu v horních vrstvách atmosféry Saturnu zanikla sonda Cassini. Skončila tím její dvacetiletá mise, která vydatně rozšířila naše poznatky o šesté planetě sluneční soustavy. Cassini nám osvětlila především mechanismy saturnské atmosféry a potvrdila očekávání kolem Titanu, nejvýrazněji však pomohla rovněž hledání podzemních mimozemských oceánů – a možná nás tak přiblížila k nalezení mimozemského života. Vybrali jsme pět nejvýznamnějších vědeckých objevů mise.

Letošní 12. říjen bude zlomový nejen pro tým astronomů vědce Vishnu Reddyho z Arizonské univerzity, ale možná i pro budoucnost života na Zemi. Reddyho tým totiž na skutečném průletu malého asteroidu jménem 2012 TC4 otestuje postupy sledování tělesa i komunikaci mezi různými pracovišti, jako kdyby se 2012 TC4 chystal srazit se Zemí. Zní to triviálně, v reálu jde ovšem o nejvýznamnější krok vstříc obraně před asteroidy za velmi dlouho dobu.

Existuje jistá šance, že se mnozí čtenáři tohoto textu dožijí příletu pozemské sondy k naší nejbližší exoplanetě – Proximě B obíhající Proximu Centauri vzdálenou 4,24 světelného roku. Na vyslání sondy, a především na její nakopnutí na významný zlomek rychlosti světla si brousí zuby iniciativa Starshot. V srpnu přitom učinila první významný krok k realizaci plánu, když úspěšně vypustila několik pokusných prototypů budoucích sond.