Biologové z Yaleovy univerzity a Univerzity v Montrealu mapovali postup viru SARS-CoV-2 v organismu. Jako první sestavili videa, která ukazují, jak se nákaza šíří z nosu do plic a dalších orgánů.

Z nosu až do mozku

Vědci použili k experimentu laboratorní myši, u kterých se dá předpokládat, že se v jejich těle virus šíří stejnou trasou jako u lidí.

Virová nálož se u nakažených hlodavců nejprve objevila v nose, odkud se rychle rozšířila do plic a potom i do dalších orgánů. Myši uhynuly poté, co jim virus pronikl do mozku.

Vědecký tým dokázal sledovat šíření viru až na úrovni jednotlivých buněk pomocí bioluminiscenčního značení a pokročilé mikroskopie.

„Jako první jsme vizualizovali postup viru SARS-CoV-2 v živém těle v reálném čase. A co je podstatné – naše vizualizace ukazuje místa, kde musí působit protilátky působit, aby se podařilo zarazit postup infekce, " cituje magazín Yaleovy univerzity spoluautorku výzkumu Priti Kumarovou.

Snímky zachycují nejen postup viru SARS-CoV-2 tělem hlodavce, ale také činnost protilátek odebraných lidem, kteří se z covidu zotavili. Vyšlo najevo, že jejich plazma vstříknutá do těl myší tři dny po nákaze zastavila šíření viru. Pokud byly tyto protilátky podány ještě před kontaktem zvířat s virem, dokázaly zabránit samotnému vstupu viru do buněk.

Důležité je spustit poplach

Vědci ve studii publikované v žurnálu Immunity popisují, jak fungují různé druhy protilátek.

Neutralizační protilátky se vážou na viry a zabraňují jim proniknout do buněk. Jiné protilátky fungují jako hlídači, plní „efektorovou“ funkci, která je nutná pro to, aby imunitní systém byl informován o nebezpečí a zlikvidoval nakažené buňky.

„V této studii jsme ukázali, jak důležitá je schopnost protilátek přivolat na pomoc další buňky imunitního systému a zneškodnit infikované buňky. Jen tak může být zajištěna účinná ochrana,“ řekl další spoluautor studie Andrés Finzi.

Před experimentem členové týmu předpokládali, že k prevenci infekce stačí virus neutralizovat. „Teď už víme, jak důležité je, aby protilátky byly ve správný čas na správném místě v těle a aby se tam dostavily v dostatečném množství,“ upozornil Finzi.

Autoři ve studii píší, že její vizualizované výsledky se dají využít k rychlému zjištění správnosti léčby – do tří až pěti dnů.