V posledních letech nabývá na oblibě stravování založené na konzumaci syrového ovoce. Říká se mu frutariánství (také fruitariánství, ruktoriánství, anebo fruktariánství).

Zkoušel to i Steve Jobs

Na první pohled to může vypadat jako zdravý způsob výživy. Z vědecké studie publikované v časopisu Nutrients, vyplývá, že rostlinná strava tělu prospívá. Snižuje riziko infarktu až o 40 procent a mrtvice o téměř 30 procent. Experti na výživu doporučují, aby rostlinná strava, ke které se řadí ovoce a zelenina – tvořila kolem poloviny objemu jídelníčku.

Frutariáni se však snaží tento poměr ovoce a zeleniny ve stravě navýšit na 80 procent. Dalších 10 procent doplňují bílkovinami (masem, luštěniny) a posledních 10 procent tuky.

Mnozí frutariáni však jdou s podílem ovoce a zeleniny ještě výš – až ke stům procentům. Pro ty nejdůslednější (pravověrné) je frutariánství uznáním rostlin jako plnohodnotných živých organismů.

Tito frutariáni se drží zásady, že jíst se smí pouze plody, které spadnou na zem. S jedinou výjimkou – pokud jsou plody zralé a dají se snadno oddělit od rostliny,

Frutariánství, se kterým jistý čas experimentoval i zakladatel Applu Steve Jobs, vychází z poznatku, že naši evoluční předci si vystačili se syrovým ovocem a zeleninou. To ale mohlo platit jen pro druhy, které přecházely Homo sapiens o statisíce či spíše miliony let, ne však pro dnešního člověka.

Frutariáni mají pravdu v tom, že přemíra zpracovaných potravin (polotovary, rychlé občerstvení) má prokazatelně negativní vliv na lidské zdraví. S důrazem na syrové ovoce však zachází do opačného extrému.

Co může frutariánství způsobit?

„Jednoduše řečeno, ovoce a zelenina neobsahují všechny živiny, které tělo potřebuje,“ upozorňuje v článku pro magazín Science Alert profesor biologie James Brown z univerzity Aston v anglickém Birminghamu, který patří k expertů varujícím před přemírou ovoce.

Ačkoliv je ovoce a zelenina tělu prospěšná, strava složená výhradně či téměř výhradně z těchto složek, způsobí, že organismus nebude mít dostatek některých důležitých živin.

Tělu budou chybět bílkoviny, železo, vápník, vitamin B (včetně vitaminu B12) a D, zinek a omega-3 mastné kyseliny. Nedostatek těchto složek může mít nakonec závažné zdravotní důsledky – hrozí rozvoj křivice, měknutí kostí, chudokrevnosti a další problémy se svalstvem a kůží.

Ale problémy nemusí nastat jen z toho, co tělu při důsledném frutariánství chybí – mohou vzniknout i tím, že něčeho se tělu bude dostávat příliš mnoho.

Především může škodit příliš častý příjem plodů obsahujících fruktózu. To je jednoduchý cukr podobný glukóze, který lidské tělo zpracovává v játrech.

Extrémy, které škodí

Nadměrná konzumace fruktózy může způsobit hromadění tuku v játrech, což vede k inzulínové rezistenci jater a jaterní steatóze, čili (nealkoholickému) ztukovatění jater, varuje profesor Brown.

Brown také připomíná některé tragické případy úmrtí, které měly souvislost s extrémním frutariánstvím. Nechvalně známý je případ devítiměsíční holčičky, která na jeho následky zemřela.

Byla to výjimečná situace, která však dokládá, že jakýkoliv extrém škodí – a to i extrém v konzumaci jinak zdravé a prospěšné potraviny.