Kvantové provázání (také kvantové propletení) je stav, kdy na sebe dvě částice vzájemně působí tak, že mezi nimi vznikne určité pouto. Albert Einstein tento jev nazval „strašidelnou akcí na dálku“.

„Alain Aspect, John Clauser a Anton Zeilinger provedli přelomové experimenty s využitím provázaných kvantových stavů. Jejich výsledky uvolnily cestu pro nové technologie založené na kvantových informacích,“ píše komise pro fyziku Švédské královské akademie věd ve zprávě, v níž udělení ceny pro trojici fyziků zdůvodňuje.

BREAKING NEWS:
The Royal Swedish Academy of Sciences has decided to award the 2022 #NobelPrize in Physics to Alain Aspect, John F. Clauser and Anton Zeilinger. pic.twitter.com/RI4CJv6JhZ

— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 4, 2022

Akademici ve zprávě o letošní ceně za fyziku upozorňují, že „poznatky o kvantové mechanice začínají nacházet uplatnění v kvantových počítačích, kvantových sítích a při zajištění bezpečné šifrované komunikace“.

Kvantové jevy mění náš svět 

Dlouho nebylo jasné, zda je tento vzájemný vztah propletených částic je způsoben tím, že částice obsahují skryté proměnné, tedy instrukce, které jim říkají, jaký výsledek by měl vzniknout. V šedesátých letech dvacátého století formuloval John Stewart Bell matematickou nerovnost. Její podstatou je tvrzení, že pokud existují skryté proměnné, vztah mezi výsledky velkého počtu měření nikdy nepřekročí určitou hodnotu.

John Clauser při svých experimentech prokázal, že kvantovou mechaniku nelze beze zbytku popisovat teorií, která využívá skryté proměnné. Alain Aspect tyto experimenty dál rozvíjel a doplnil mezery v poznatcích o chování provázaného páru částic.

“This prize is an encouragement to young people – the prize would not be possible without more than 100 young people who worked with me over the years.”

– Anton Zeilinger during the press conference where he was announced as one of the 2022 #NobelPrize laureates in physics. pic.twitter.com/2KASRsmuuQ

— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 4, 2022

Anton Zeilinger pomocí důmyslných nástrojů a dlouhých sérií experimentů zase prokázal jev nazývaný kvantová teleportace, který umožňuje na dálku přesunout kvantový stav z jedné částice na druhou.

„Je stále jasnější, že se prosazuje nový druh kvantových technologií. Vidíme, že práce laureátů s provázanými stavy má velký význam, a to i mimo základní výklad jevů kvantové mechaniky,“ řekl pži představení nových držitelů ceny Anders Irbäck, předseda Nobelovy komise za fyziku.

Začalo to Röntgenem 

První Nobelovu cenu za fyziku dostal v roce 1901 Němec Wilhelm Conrad Röntgen za objev paprsků, které nesou jeho jméno a které umožňují šetrně nahlédnout do lidské těla. Loni ji získali Syukuro Manabe, Klaus Hasselmann a Giorgio Parisi, kteří vnesli řád do chaosu - formulovali fyzikální modely zemského klimatu a opakujících se jevů v neuspořádaných strukturách.

V roce 1921 dostal Nobelovu cenu za fyziku Albert Einstein. Patrně nejgeniálnější fyzik všech dob ji však paradoxně nebyl oceněn za teorii relativity, která změnila náš pohled na svět a vesmír, ale za popis fotoelektrického jevu. Akademici, kteří cenu udělují, jeho teorii nevěřili.

V pondělí otevřela týden Nobelových cen cena za fyziologii a lékařství otevřela. Byla udělena Švédovi Svante Pääbovi za objevy v evoluční genetice. Pääbo se svým týmem zkoumal genomy šimpanzů, neandertálců, a denisovanů. Zjistil přitom, že neandertálci, denisovani a předkové moderních lidí se běžně křížili a že nám prehistoričtí příbuzní předávali své geny

Ve středu vyhlásí švédští akademici letošní Nobelovu cenu za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí se potom dozvíme jméno laureáta Nobelovy pamětní ceny za ekonomii, kterou uděluje Švédská národní banka a která nepatří mezi ocenění zmíněné ve vynálezcově závěti.