Vysvětlili „strašidelnou akci na dálku“ a dostali za to Nobelovu cenu za fyziku

4. 10. 2022 – 11:58 | Příroda | Nedd | Diskuze:

Vysvětlili „strašidelnou akci na dálku“ a dostali za to Nobelovu cenu za fyziku
Ilustrace kvantového provázání dvou částic. | zdroj: Profimedia

Nobelovu cenu za fyziku letos dostala trojice vědců - Francouz Alain Aspect, Američan John F. Clauser a Rakušan Anton Zeilinger za výzkum kvantového provázání.

Kvantové provázání (také kvantové propletení) je stav, kdy na sebe dvě částice vzájemně působí tak, že mezi nimi vznikne určité pouto. Albert Einstein tento jev nazval „strašidelnou akcí na dálku“.

„Alain Aspect, John Clauser a Anton Zeilinger provedli přelomové experimenty s využitím provázaných kvantových stavů. Jejich výsledky uvolnily cestu pro nové technologie založené na kvantových informacích,“ píše komise pro fyziku Švédské královské akademie věd ve zprávě, v níž udělení ceny pro trojici fyziků zdůvodňuje.

Akademici ve zprávě o letošní ceně za fyziku upozorňují, že „poznatky o kvantové mechanice začínají nacházet uplatnění v kvantových počítačích, kvantových sítích a při zajištění bezpečné šifrované komunikace“.

Kvantové jevy mění náš svět 

Dlouho nebylo jasné, zda je tento vzájemný vztah propletených částic je způsoben tím, že částice obsahují skryté proměnné, tedy instrukce, které jim říkají, jaký výsledek by měl vzniknout. V šedesátých letech dvacátého století formuloval John Stewart Bell matematickou nerovnost. Její podstatou je tvrzení, že pokud existují skryté proměnné, vztah mezi výsledky velkého počtu měření nikdy nepřekročí určitou hodnotu.

John Clauser při svých experimentech prokázal, že kvantovou mechaniku nelze beze zbytku popisovat teorií, která využívá skryté proměnné. Alain Aspect tyto experimenty dál rozvíjel a doplnil mezery v poznatcích o chování provázaného páru částic.

Anton Zeilinger pomocí důmyslných nástrojů a dlouhých sérií experimentů zase prokázal jev nazývaný kvantová teleportace, který umožňuje na dálku přesunout kvantový stav z jedné částice na druhou.

„Je stále jasnější, že se prosazuje nový druh kvantových technologií. Vidíme, že práce laureátů s provázanými stavy má velký význam, a to i mimo základní výklad jevů kvantové mechaniky,“ řekl pži představení nových držitelů ceny Anders Irbäck, předseda Nobelovy komise za fyziku.

Začalo to Röntgenem 

První Nobelovu cenu za fyziku dostal v roce 1901 Němec Wilhelm Conrad Röntgen za objev paprsků, které nesou jeho jméno a které umožňují šetrně nahlédnout do lidské těla. Loni ji získali Syukuro Manabe, Klaus Hasselmann a Giorgio Parisi, kteří vnesli řád do chaosu - formulovali fyzikální modely zemského klimatu a opakujících se jevů v neuspořádaných strukturách.

V roce 1921 dostal Nobelovu cenu za fyziku Albert Einstein. Patrně nejgeniálnější fyzik všech dob ji však paradoxně nebyl oceněn za teorii relativity, která změnila náš pohled na svět a vesmír, ale za popis fotoelektrického jevu. Akademici, kteří cenu udělují, jeho teorii nevěřili.

V pondělí otevřela týden Nobelových cen cena za fyziologii a lékařství otevřela. Byla udělena Švédovi Svante Pääbovi za objevy v evoluční genetice. Pääbo se svým týmem zkoumal genomy šimpanzů, neandertálců, a denisovanů. Zjistil přitom, že neandertálci, denisovani a předkové moderních lidí se běžně křížili a že nám prehistoričtí příbuzní předávali své geny

Ve středu vyhlásí švédští akademici letošní Nobelovu cenu za chemii, ve čtvrtek za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí se potom dozvíme jméno laureáta Nobelovy pamětní ceny za ekonomii, kterou uděluje Švédská národní banka a která nepatří mezi ocenění zmíněné ve vynálezcově závěti.

Nobelovy ceny budou tradičně předány 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela. Jejich držitelé dostanou medaile, diplom a deset milionů švédských korun, což podle aktuálního kurzu odpovídá 25 milionům českých korun.

Zdroje:

Nejnovější články