Vypadá to jako úžasná technologie. Vývojáři ji nazvali OrganEx.

Důmyslné zařízení udržuje v chodu části těl i po smrti celého organismu. Zajišťuje napojení orgánů na systém čerpadel, filtrů a výživových tekutin.

Může to být příslib pro transplantace. OrganEx by mohl zachraňovat orgány vhodné k transplantaci, a tím i lidské životy.

Buněčná obnova po smrti? Proč ne

Technologii OrganEx popisují výzkumníci ve vědeckém magazínu Nature. Ve svém článku navazují na studii z roku 2019, při níž zmenšená verze zařízení posloužila k obnově metabolických procesů v mozku prasete, kterému byla na jatkách odseknuta hlava.

Tato starší verze systému se jmenovala BrainEx. Její pomocí se do mozku zavedla speciální kapalina obsahující syntetickou bílkovinu hemopure. Ta je umělou verzí hemoglobinu, který přenáší kyslík v červených krvinkách.

Při smrti je právě přerušení okysličování tím, co vede k rychlé buněčné smrti. Pokud se ale podaří napojit tělo (nebo jeho části) na cirkulaci hemopure, může se tento proces zpomalit.

Mozek napojený na BrainEx vskutku dále fungoval jako soubor tkání, ale nevydával elektrické signály – známky vědomí.

Takové oživování může působit jako frankensteinovský příběh. Oživení je však pouze částečné.

BrainEx z roku 2019 byl pokusem, který testoval schopnost zachránit orgány pro další použití. Zatímco mozek v tomto ohledu příliš užitečný není, OrganEx testoval možnost zachovat další orgány z mrtvého těla.

Vědci zvětšili původní systém BrainEx a použili ho k čerpání a filtraci prasečí krve i upravené tekutiny obsahující hemopure napříč prasečím tělem.

Výzkumníci zastavili srdce u prasat a hodinu po smrti zavedli do jejich těl OrganEx. Při tom srovnávali chod OrganEX na kontrolní skupině jiných usmrcených prasat, která napojili na mimotělní okysličování ECMO. Ta do těl pouze vháněla okysličenou krev.

Srovnání po šesti hodinách ukázalo, že zatímco ECMO bylo pro zachování tkání nedostatečné, OrganEx potlačoval buněčnou smrt a udržoval tkáně napříč tělem. Výzkumníci dokonce odhalili známky buněčné obnovy v mozku, srdci, plicích, játrech, ledvinách a slinivce břišní.

Tyto životně důležité orgány si během šestihodinového experimentu zachovaly některé buněčné a metabolické funkce. Zejména srdce vykazovalo známky elektrické aktivity a bylo schopno činnosti.

Další vyšetření srdce, ledvin a jater prasat ukázala, že se v orgánech aktivovaly geny buněčné obnovy. U prasat napojených na ECMO se to nestalo.

Také v tomto případě šlo stále pouze o experiment testující technologii – avšak jednou by mohlo být možné tímto způsobem udržovat naživu těla lidí i po mozkové smrti. To by mohlo významně zvýšit množství orgánů, které je možné transplantovat.

Výsledky, které vyvolávají naděje

„Naše výsledky dokazují, že buněčnou smrt lze zastavit, a tak obnovit jejich funkčnost v životně důležitých orgánech, a to i hodinu po smrti,“ cituje magazín Live Science Nenada Sestana, profesora neurovědy na Yaleově lékařské fakultě a vedoucí studie OrganEx.

„Od použití u lidí jsme ještě daleko,“ píše však v prohlášení k OrganEx Stephen Latham, ředitel Yaleova centra pro bioetiku a spoluautor článku v magazínu Nature. „Potřebovali bychom podrobněji prozkoumat, do jaké míry je ischemické poškození v různých druzích orgánů odstraněno, než bychom se přiblížili k tomu, abychom takový experiment vyzkoušeli na člověku,“ upozorňuje vědec.

Pro další testy však dávají výsledky OrganEx dobré základy.