Webbův teleskop zaostřen. Brzy uvidíme, jak vypadal vesmír po Velkém třesku
30. 4. 2022 – 22:33 | Technologie | Pavel Jégl | Diskuze:
Blíží se chvíle, kdy pomocí důmyslných přístrojů nahlédneme do nejvzdálenějších končin vesmíru a kdy spatříme vesmír krátce po jeho zrodu.
Teleskop Jamese Webba je seřízený a pořizuje ostré snímky vzdáleného vesmíru, informuje americká všem agentura NASA.
Astronomický hazard?
Zařízení za 9,75 miliardy dolarů, které je nazýváno „nejdražším astronomickým hazardem historie“, má být už za dva měsíce připraveno nahlížet do míst vesmíru, které lidstvo dosud nespatřilo.
Hey now, Webb’s instruments are all-stars! #ICYMI, Webb completed its mirror alignment phase! Each of its 4 instruments can now take clear images of the sky. Over the next 2 months, our team will calibrate the instruments to get Webb ready for science: https://t.co/4txr83iwhR pic.twitter.com/vnlosSO5Jz
— NASA Webb Telescope (@NASAWebb) April 29, 2022
Webbův teleskop, který pracuje v infračerveném spektru elektromagnetického záření, je větší, výkonnější a především citlivější než jeho předchůdce, Hubbleův teleskop.
Astronom Andras Gaspar ze Stewardovy observatoře zveřejnil snímky stejného místa ve vesmíru, galaxie Velkého Magellanova mračna, jak ji zachytily tři teleskopy v infračerveném spektru. Je z nich patrné, oč je snímek z Webova teleskopu (JWST) ostřejší a detailnější než fotografie pořízené teleskopy WISE a Spitzer.
Thank you to @gbrammer for pointing out that the Spitzer SAGE survey took IRAC images of this region! I completely missed this. Check out the evolution of Infrared Space Telescopes! pic.twitter.com/BjrbAgk4ND
— Andras Gaspar (@AndrasGaspar) April 29, 2022
Thaddeus Cesari na blogu NASA píše, že „optický výkon dalekohledu je lepší než předpokládali technici ve svých nejoptimističtější předpovědích“ a „jemnost detailů, které lze vidět, je nejlepší, jak je to fyzikálně možné vzhledem k velikosti dalekohledu“.
Teď už bude ladit
Teleskop Jamese Webba vynesla do vesmíru raketa Ariane 5 o Vánocích z Francouzské Guyany. Po měsíc trvajícím letu dorazil do Lagrangeova bodu L2 a začal se připravovat na vědeckou činnost.
Teď se dostává poslední fáze příprav – ladí vědecké přístroje pro pořizování snímků v různých vlnových délkách (MIRI, NIRCam, Fine Guidance Sensor a NIRISS) a spektrograf (NIRSPEC).
Tato fáze příprav by měla zabrat dva měsíce. Po nich by už teleskop měl začít s vlastním vědeckým pozorováním.
Teleskop, vyvinutý NASA, Evropskou vesmírnou agenturou ESA a Kanadskou vesmírnou agenturou CSA, by měl už za několik týdnů lidstvu ukázat pohled do těch nejvzdálenějších končin vesmíru – do doby, kdy se rodily první hvězdy, tedy pouhé stovky milionů let po Velkém třesku, který je datován před 13,8 miliardy let.
Zachytí let čmeláka
Pomocí Webbova teleskopu budou astronomové také schopni zkoumat atmosféry planet, které obíhají kolem vzdálených hvězd, a hledat chemické stopy naznačující přítomnost života.
Teleskop je mimořádně přesné a citlivé zařízení. Konstruktéři tvrdí, že je schopen zaznamenat tepelnou stopu čmeláka na vzdálenost statisíců kilometrů.
Hlavní zrcadlo, které se skládá z 18 šestiúhelníkových segmentů, je polohováno 132 motorky s přesností 10 nanometrů, tedy 10 miliontin milimetru.