Množství kyslíku ve sladkovodních jezerech mírného pásu klesá po celém světě – a to výrazně rychleji než oceánech. Tento vývoj ohrožuje sladkovodní organismy i kvalitu pitné vody.

Vyplývá to z výzkumu, na kterém se podílel početný mezinárodní tým, jehož součástí byl hydrobiolog Josef Hejzlar z Biologického centra Akademie věd. Jeho výsledky naznačují, že ve střední Evropě, zastoupené Českem, je úbytek kyslíku v jezerech výraznější než v jiných částech světa.

Česká jezera se oteplují rychleji

Výzkumný tým, vedený vědci z Rensselaerova polytechnického institutu ve státě New York, zjistil, že koncentrace kyslíku v jezerech v mírném pásmu klesly od roku 1980 v průměru o šest procent u hladiny a o 19 procent v hlubších vrstvách vodního sloupce. Jezera tak ztrácejí kyslík třikrát až devětkrát rychleji než oceány.

Z zmíněné rychlosti poklesu vyplývá, že bude brzy zásadním způsobem ovlivněn vodní ekosystém jezer a nádrží.

Příčinou tohoto vývoje je zejména globální oteplování, píše se ve zprávě zveřejněné tento týden v časopise Nature. „Jezera jsou indikátory změn a hrozeb v životním prostředí, protože reagují na děje v okolní krajině a atmosféře. Zjistili jsme, že se velmi rychle mění, což ukazuje, jak výrazně už probíhající atmosférické změny ovlivnily ekosystémy,“ napsal vedoucí studie Stephen F. Jane.

Vědci analyzovali více než 45 000 záznamů o hloubkovém měření koncentrace kyslíku shromážděných od roku 1941 z téměř 400 jezer po celém světě.

Čeští hydrobiologové do studie dodali dlouhodobou řadu výzkumných dat z vodárenské nádrže Římov na Českobudějovicku, kterou monitorují od jejího napuštění v roce 1979.

„Voda v římovské nádrži se za tu dobu oteplila na hladině o dva stupně, což je nejméně o jeden stupeň víc, než je průměrný teplotní nárůst ve světových jezerech. Je to způsobené změnou atmosférického proudění nad střední Evropou,“ cituje web Biologického centra Josefa Hejzlara.

Poklesy kyslíku rozpuštěného ve vodě jsou také výrazné. Rozsah bezkyslíkatých zón v hlubokých vrstvách na konci letního období se v posledních třiceti letech zdvojnásobil, a to navzdory snížení znečištění v nádrži, lepším čištěním odpadních vod.

Bez kyslíku jsou vody nehybné

Studie připomíná, že jezera tvoří pouze tři procenta povrchu Země, však obsahují větší druhovou rozmanitost než jiné ekosystémy. S úbytkem kyslíku ve vodě hrozí, že v nich budou strádat nebo vyhynou nejrůznější druhy organismů od nejnižších složek potravního řetězce (planktonu) až po ryby.

Odkysličení povrchové vrstvy vody je u většiny jezer způsobeno fyzikálními zákonitostmi, a to zejména díky nepřímé závislosti rovnovážné koncentrace kyslíku ve vodě, jež je v kontaktu s atmosférou, na teplotě. Čím je teplota vody vyšší, tím méně kyslíku voda pojme.

Má to vliv i na hlubší jezerní vrstvy s nízkou teplotou, které jsou během teplé části roku nehybné. Při zvýšené teplotě hladinové vrstvy klesá množství kyslíku, které do hlubších vrstev od hladiny proniká.

S růstem teploty se také prodlužuje délka stabilního zvrstvení vodního sloupce, takže se kyslíku ve spodních vrstvách vyčerpává víc. A úbytek kyslíku ve vodě nad sedimentem je spojen s horší čistotou vody.

Kromě toho, nižší úroveň kyslíku svědčí bakteriím, které rozkládají organický materiál a vylučují metan - silný skleníkový plyn podporující oteplování. 

Kruh se uzavírá…

Kyslík ve vodě je pro velké ryby veledůležitý. | zdroj: Profimedia