Vědci z univerzity v Toho a ze skupiny Nexus pro výzkum exoplanet pomocí počítačových simulací dospěli k závěru, že Země za miliardu let ztratí svou atmosféru bohatou na kyslík.

Až donedávna mezi vědci převládal názor, že život má na Zemi šanci existovat ještě čtyři miliardy let. Nová studie tuto dobu zkracuje na čtvrtinu.

Zhluboka dýchejte, dokud můžete

Kazumi Ozaki a Christopher Reinhard ve své studii zveřejněné v magazínu Nature Geoscience, sestavili simulaci vývoje Země, v níž tvoří proměnné vývoj klimatu i geologické a biologické procesy. Vědci vzali do úvahy také nárůst jasu Slunce i klesající hodnoty oxidu uhličitého vlivem zvyšování teplot.

Z celkem 400 tisíc simulací vyplynulo, že kyslík na Zemi poklesne pod hodnoty umožňující existenci forem života, které jsou na něm závislé, do miliardy let.

"Pokles kyslíku bude velmi, velmi extrémní," řekl Chris Reinhard. "Spadne na hodnoty milionkrát nižší než jsou ty dnešní."

Simulace také ukázaly zvyšující se množství metanu v ovzduší. Jeho vyšší koncentrace urychlí zánik tvorů, kteří potřebují kyslík k dýchání.

Komplexní život, tedy živočichové a rostliny, vymřou jako první. Kyslíku by však nakonec nemělo být dost ani pro mikroorganismy. Přežít můžou anoxygenní, tedy bezkyslíkaté mikroby, ty však nebudou s to vytvořit nové formy komplexního života.

Už starší studie naznačily, že zhruba za miliardu let zvyšující se jas slunečního svitu naši planetu tak či onak začne měnit v mrtvý svět. Vlivem vyšších teplot se odpaří oceány a moře. Nová studie však upozorňuje, že konec života bude o něco blíž.

Zpátky do budoucnosti

Naše planeta se tak za miliardu let vrátí tam, kde začínala – do prostředí bez kyslíku. První formy života víc než miliardu let od svého vzniku přežívaly právě v bezkyslíkovém prostředí. Kyslík byl pro ně smrtelný jed.

Změnila to před 2,4 miliardami let událost známá jako Velká kyslíková katastrofa, kdy kyslík – odpadní produkt fotosyntézy mikroorganismů – přivodil zkázu většiny tehdejších anoxygenních forem života. Organismy, které přežily, daly vzniknout současné fauně a floře.

Časová osa ukazuje vývoj Země, od jejího vzniku po Velkém třesku (zcela vlevo) až po příchod moderních lidí (zcela vpravo). Ilustruje, jak se vznik složitějších forem života shodoval s prudkým nárůstem kyslíku v atmosféře Země (modrá). | zdroj: Profimedia

"Nový model naznačuje, že po úbytku kyslíku bude budoucí Země připomínat dávnou Zemi po jejím vzniku a že tato proměna nastane ještě před tím, než začne akcelerovat skleníkový efekt," píšou autoři ve studii.

Přesídlíme na jinou planetu?

Pokud se tento scénář naplní, vyšší formy života, které vidíme kolem sebe, budou v příběhu evoluce hrát hlavní roli jen po dobu odpovídající 20 až 30 procentům existence života na planetě. Po většinu historie Země byla a bude planetou mikrobů. A uvážíme-li, že život vznikl již před 3,5 miliardami let a celkově bude existovat jen o miliardu let déle, už nyní lze říct, že je za zenitem.

Zmíněná studie může být užitečná pro ty, kteří se chystají přesídlit na jiné planety vhodné k životu. Výsledky simulací vědců naznačují, že okno příležitosti, kdy na planetách může vzkvétat život, může být kratší, než se doposud předpokládalo a leckde proto ještě nebylo otevřeno..