Tento trend je patrný zejména u Kaspického moře, největší vnitrozemské vodní plochy na světě. Němečtí a nizozemští vědci v nové studii dospěli k závěru, že jeho hladina se do konce století sníží o devět až 18 metrů a jeho plocha se zmenší až o třetinu.

Příčinou poklesu tohoto bezodtokového jezera je kromě odpařování nízký přítok řeky Volhy, hlavního dodavatele vody.

Moře, které je jezerem

Jezero má v názvu 'moře', na tomto pojmenování se v roce 2018 usnesli šéfové vlád Ázerbájdžánu, Kazachstánu, Turkmenistánu, Ruska a Íránu – států, které leží na jeho březích. Především ale proto, aby si snáz (podle mořského práva) mohli rozdělit naleziště ropy pod dnem a rybolovné oblasti.

Jenže za moře je obecně pokládána jen velká plocha slané nebo brakické vody, spojená s některým světovým oceánem. A tuto definici vnitrozemské Kaspické moře nesplňuje.

Jeho vodní plocha se nyní rozkládá na ploše 370 tisíc kilometrů čtverečních, což je skoro pětkrát víc než rozloha Česka. Na délku měří 1200 kilometrů a je v něm na 77 tisíc kilometrů kubických vody, jejíž salinita je třetinová v porovnání s oceány.

Jezero však bývalo větší. Jen v letech 1996–2015 klesla jeho hladina o 1,5 metru. Teď leží 29 metrů pod úrovni světových oceánů.

Vědci z univerzit v Giessenu, Brémách a Utrechtu ve své studii, publikované na webu Communications Earth & Environment, načrtli několik budoucích scénářů jezera. I ten nejoptimističtější je vlastně pesimistický.

Počítá s tím, že se podaří udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia. Také v tomto případě však tamní ekosystém utrpí, stěhovaví ptáci přijdou o hnízdiště a tuleni o loviště, protože jezero bude vysychat zejména na severu, který obývají. Studie rovněž upozorňuje, že při vysychání budou státy dříve či později nuceny překreslit své hranice, což může vést k jejich konfliktům.

Bojíme se oceánů, přehlížíme vnitrozemí

Studie připomíná, že OSN ani Mezivládní panel pro změnu klimatu se v žádné ze svých zpráv dosud nezabývaly vypařováním jezer v důsledku globálního oteplování – na rozdíl od růstu hladin oceánů a moří.

"Na Kaspické moře můžeme pohlížet jako na zástupce mnoha dalších jezer na světě. Někteří lidé si neuvědomuje to, co naše modely naznačují – že mnohá vnitrozemská jezera se dramaticky zmenšují v důsledku změn klimatu," řekl ke studii jeden z jejích autorů, klimatolog Matthias Prange.

Mezivládní panel odhaduje že oceány se do konce století zvýší o 26 až 61 centimetrů, pokud lidstvo drasticky sníží emise. Pro vyšší úrovně emisí odhaduje nárůst o 52 až 98 centimetrů. Hladina Kaspického moře by se tedy mohla posunout desetkrát rychlejším tempem opačným směrem.

"Dopady přehlíženého poklesu hladiny jezer ve vnitrozemí mohou být v globálním měřítku obdobně devastující jako vzestup hladiny moří a oceánů a mohou ohrozit živobytí milionů lidí na celém světě," upozorňuje studie expertů ze tří univerzit.