Sluneční soustavou prolétá zářící „vesmírná sopka“. Její jí kometa  12P/Pons-Brooks (jednodušeji 12P).

Nejnověji tato „vlasatice“ soptila během svého přibližování Slunci na Halloween. Kolos o průměru 30 kilometrů vystřelil do vesmíru své chladné magma a rozzářil se jako hvězda.

Zopakuje takovou parádu i na Vánoce?

Comet 12P/ Pons Brooks from Sormano2 (L06) on Nov. 5th, 2023 (G. Ventre) pic.twitter.com/wjqPMFSdS3

— PS (@Piero_Sicoli) November 6, 2023

Zatím poslední výbuch, který byl druhým během jednoho měsíce a třetím od července, naznačuje, že kometa je stále vulkanicky aktivnější, píše magazín Live Science.

Přilétá ledový vulkán

Dostala přezdívku „ďábelská“ a někteří astronomové tuto kometu přirovnávají k Millenium Falcon, ikonické vesmírné lodi z Hvězdných válek, protože při erupcích nabývá bizarního tvaru, narůstají jí rohy.

12P je kryovulkanická, tedy studená sopečná kometa. Stejně jako ostatní komety má pevné jádro tvořené ledem, plynem i prachem. Jádro obklopuje mlhavý oblak (koma) tvořený materiály, které z něj unikají.

Záření ze Slunce zahřívá vnitřek komety, což v něm zvyšuje tlak. Když tlak přesáhne určitou mez, mrazivý materiál v jádru 12P (kryomagma) se trhlinami v plášti vyvalí do okolí.

Koma náhle nabobtná plynem i ledovými krystaly a odráží k Zemi mnohonásobně víc slunečního světla.

20. července, po první erupci, astronomové poprvé po 69 letech spatřili 12P, jak vyfukuje své vnitřnosti. Její koma se zvětšilo tak, že nabylo 7 000krát většího průměru než jádro. Poté, 5. října, astronomové sledovali, jak kometa znovu explodovala s ještě větší intenzitou. 31. října následovala další erupce. Tentokrát se kometa 12P stala „pouze“ 100krát jasnější než obvykle.

„Na Halloween ďábel znovu vybuchl a výbuch pokračoval i následující den, jeho koma se výrazně rozšířilo a znovu mu narostly rohy,“ cituje server Space Weather amatérského astronoma Eliota Hermana.

Kdy vystrčí ďábelské rohy?

12P má eliptickou dráhu. Je přitahována ke Slunci a poté vystřelována zpět do končin, odkud přiletěla, tedy do vnější sluneční soustavy.  

Schéma ukazující dráhu 12P ve sluneční soustavě. | zdroj: kredit-SpaceReference

Jeden oběh kolem Slunce trvá 12P přibližně 71 let. Většinu z této doby stráví skrytá ve vnější sluneční soustavě. Astronomové ji mohou pozorovat až v okamžiku, kdy se přiblíží ke Slunci, což se právě teď děje.

12P dosáhne nejbližšího bodu ke Slunci, tedy perihelia, 24. dubna 2024, kdy se dostane k naší hvězdě na vzdálenost 116,7 milionu kilometrů, Bude k ní blíž než Země, upozorňuje server The Sky Live.

Po průletu kolem Slunce se kometa nejvíc přiblíží k Zemi 2. června příštího roku. Naši planetu mine ve vzdálenosti 231,9 milionu kilometrů, což je zhruba 1,5násobek průměrné vzdálenosti Země od Slunce.

To už bude 121P na cestě zpět do stínu vnější sluneční soustavy. V něm zůstane až do roku 2094. Astronomům zmizí z dohledu.

Komety se na noční obloze jeví jasnější, když se přiblíží ke Slunci, protože jejich koma odráží víc slunečního světla. Proto máme vysokou šanci, že 12P bude viditelná pouhým okem koncem května nebo začátkem června. Zejména tehdy, když zasoptí a vytáhne své ďábelské rohy.