Ještě před deseti lety patřil Peking k symbolům toxického smogu, který kvůli prachu PM2,5 zkracoval život milionům lidí. Dnes má čínská metropole vzduch čistší než mnohá města v Evropě – výsledkem je jeden z nejrychlejších poklesů znečištění, jaký kdy vědci zaznamenali. Jak popisuje podcast a článek How China cleaned up its air pollution – and what that meant for the climate, má tenhle úspěch i stinnou stránku: méně smogu znamená i méně chladicího efektu aerosolů, a tedy rychlejší oteplování planety.

Znečištění ovzduší hraje roli v nárůstu počtu případů demence. Podle nové studie jemné částice v mozku spouští tvorbu toxických shluků bílkovin ničících nervové buňky. Zmíněné shluky jsou typické pro jeden z nejčastějších druhů demence – takzvané demence s Lewyho tělísky. 

Rakovina plic už není jen chorobou kuřáků. Stále více případů je zaznamenáváno u lidí, kteří si nikdy nezapálili. Znečištění ovzduší totiž podle nové studie způsobuje stejné mutace DNA, které obvykle spojujeme s kouřením. Nejhorší výsledky byly zaznamenány v Asii – a přibývá případů zejména u tamních žen.

Dlouhodobá studie několika ústavů české Akademie věd prokázala, že zvýšená koncentrace škodlivin v ovzduší má neblahé dopady na pohyb spermií.

Mezinárodní studie odhaduje, že k téměř třiceti procentům úmrtí na covid-19 v Česku přispělo nezdravé ovzduší. Je to nejvíc ve světovém měřítku.

V obsáhlé studii, zahrnující dvě desítky evropských států včetně Česka, vyhodnocovali finští vědci přínosy pandemie nemoci COVID-19 pro zdraví Evropanů.