O všeobecném očkování proti chřipce se sní od vzniku vakcinace vůbec. Dosavadní snahy tohoto ražení však byly zoufale neúspěšné. Virus chřipky v zásadě připomíná kulatý jehelníček. Díky sezónním mutacím povrchových struktur viru jsou vyvinuté vakcíny efektivní jenom po jeden rok, a to i pokud se trefí do správného kmene. Snaha zaměřit vakcínu "hlouběji" na část viru, která mutací neprochází, ale prozatím selhávala. 

Všeobecné rozšíření genových editorů to však začalo zhruba před pěti lety konečně měnit. Různé metody specifické manipulace umožnily týmům odhalit citlivější a méně často mutující části viru. Oproti teorii nebyly praktické výsledky příliš efektivní, povzbudily však naději na nalezení alternativních řešení. 

Začínalo být jasné, že univerzální očkování je možné - zbývalo však vyřešit, jak odhalené Achillovy paty využít i mimo laboratoř. V uplynulých několika letech proběhlo s různou efektivitou hned několik pokusů na pacientech – oxfordská společnost Vaccitech však nyní začíná vůbec největší. 

Posílení buněk, které už s chřipkou bojovaly

Společnost, mezi jejíž akcionáře patří například Google, míří již do druhé fázi klinických testů. Její vakcína MVA-NP+M1 byla prozatím bezpečně otestována na 145 lidech – a byla při tom shledána bezpečnou. Teprve další kolo pokusů ukáže, nakolik je MVA-NP+M1 skutečně efektivní proti chřipce jako takové. 

Namísto zaměření se na vnitřní části viru, které byly předmětem jiných pokusů o univerzální vakcínu, se MVA-NP+M1 snaží posílit ty imunitní buňky, které s chřipkovým virem již úspěšně bojovaly. Část imunitních buněk zaměřených primárně na boj s chřipkou máme totiž všichni – ne vždy je však počet těchto buněk dostatečně velký, aby tělo ochránil. Ze staršího výzkumu se přitom zdá, že by podobné imunitní buňky mohly být efektivní proti všem chřipkovým druhům. Jejich stimulace skrze MVA-NP+M1 by proto mohla být cestou k úspěchu. 

Výsledky budou známy až v říjnu 2019, tedy po dalším průběhu sezónní chřipky. Testu se zúčastní 862 lidí ve věku nad 65 let, kterým bude podáno běžné sezónní očkování spolu s MVA-NP+M1 anebo s placebem.

Pokud se na statistikách ukáže, že lidé očkování Vaccitechem mají menší míru nemoci, komplikací a hospitalizace, bude to rozhodně krok správným směrem. A cesta k další a ještě větší fázi testování. V takovém optimistickém případě by očkování mohlo být tržně dostupné za dalších pět let.

Půl milionu obětí ročně

Pokud by se to podařilo, výsledné očkování by dlouhodobě fungovalo proti všem druhům chřipky napořád - virus by sice mohl někdy v budoucnosti projít zásadní mutací, spíše by se však kvůli absenci šíření ocitl v ohrožení vlastního vyhubení.

Zmizely by tak nejen sezónní chřipkové epidemie, ale i různé druhy zvířecí chřipky. Stejně tak by zmizelo i riziko globální pandemie – některými zlými jazyky vysmívaná epidemie prasečí chřipky z roku 2009 si vzdor nařčení konspiračních teoretiků vyžádala před 14 tisíc obětí. Mediálně hystericky probíraná epidemie eboly v západní Africe zabila "pouze" přes 11 tisíc lidí. 

Běžná sezónní chřipka si pak vyžádá kolem 200 až 500 tisíc obětí – na její zastavení ovšem nejdou takové prostředky jako v případě potenciálně více smrtící H1N1 nebo eboly. Vaccitech však není jedinou společností pracující na univerzální vakcíně. I v případě jeho neúspěchu bychom tak o podobném pokusu zřejmě neslyšeli naposledy.

Původní oznámení proběhlo na webu Vaccitech.