Severní teleskop observatoře Gemini na havajské sopce Mauna Kea zachytil okamžik, kdy z bouřkového mraku vystřelují do nebe červené i modré elektrické výboje. Americké Národní centrum pro optickou a infračervenou astronomii (NOIRLab), pod které Gemini spadá, ho zveřejnilo na svém webu jako snímek týdne, který má posílit ducha v těžké covidové době.

Úchvatní a nepolapitelní 

Je to dech beroucí záběr. Jsou na něm současně dva mimořádně vzácné úkazy – rudý skřítek (sprite) a modrý výtrysk (blue jet) vycházející z rozzářeného mraku.

Blesk na obrázku vypadá nadpozemsky. Až se nechce se věřit, že je skutečný. Je to ale opravu realita, píše se na webu NOIRLab.

Skřítkové jsou elektrické výboje tvarem zpravidla připomínající medúzu s chapadly. Vznikají 40 až 50 kilometrů nad povrchem Země. Trvají jen setiny sekundy a skřítky byly nazvány pro obtížnou polapitelnost.

Modré výtrysky vystřelují do vesmíru z výšky kolem 20 kilometrů a je pro ně typický sloupcovitý až kuželovitý profil. Trvají pouze tisíciny sekundy a jejich existence byla potvrzena až v roce 1990. Tehdy vědci identifikovali stopu výtrysku ve videu pořízeném o rok dříve z raketoplánu. 

Jak skřítkové, tak výtrysky zpravidla nejsou viditelné z povrchu Země, protože vznikají nad tmavými bouřkovými mraky.

Modrý výtrysk v celé kráse bez rušivých oblaků zachytila z vesmíru observatoř ASIM, která vznikla jako projekt Evropské vesmírné agentury (ESA) a je přezdívána „lovec bouří“. ESA na svém webu zveřejnila zpomalenou animaci modrého výtrysku zaznamenaného z vysokorychlostních kamer a rentgenového detektoru observatoře z výšky 400 kilometrů nad Zemí.

Na videu je patrný kužel modrého výtrysku ve tvaru komína stoupající do stratosféry – do výšky padesáti kilometrů.

Výboji předcházel jev nazývaný 'elf', který je s výtryskem spojen. Vytvořil ho intenzivní světelný svazek trvající tisíciny sekundy. Objevil se ve stokilometrové výšce a šířil se ve tvaru kruhu do vzdálenosti tisíců kilometrů.

Jak vznikají?

Oba typy nadoblačných blesků tvoří chladný plazmat, který nevytváří horký kanál. Blesky se proto dají přirovnat k doutnavému výboji ionizovaného plynu, který známe třeba ze zářivky.

Přesný mechanismus vzniku těchto "ohňostrojů" dosud vědci nebyli schopni objasnit, byť už několik desítek let mají k dispozici analytické videozáznamy.