Také jste chtěli mít těžký covidový rok 2020 už za sebou? Matka příroda taková přání vyslyšela. V roce 2020 zaznamenali časoměřiči 28 nejkratších dnů od roku 1960.

Běžný pozemšťan to však nemohl postřehnout. Rozdíly byly jen v milisekundách a zaznamenaly je atomové hodiny, které měří čas s frekvenční přesnosti 5krát 10⁻¹⁶, což odpovídá chybě jedné sekundy za 60 milionů let. Díky nim je čas nejpřesněji určovanou fyzikální veličinou.

Není den jako den

Atomové hodiny dělí den na 86 400 sekund, tedy na 24 hodin. Délka dne podle slunečního času se však mění, což je patrné z následujícího grafu, který zachycuje jeho kolísání od 1. ledna do 16. prosince loňského roku.

Příčinou je závislost slunečního času, tedy času, který uplyne za jedno otočení Země vůči Slunci, na rotaci Země, jejíž rychlost je proměnlivá. Je to způsobeno slapovými silami Měsíce, proměnlivým atmosférickým tlakem, větry, oceánskými proudy nebo pohybem zemského jádra.

zdroj: Time and Date

Až do loňska byl nejkratším dnem naměřeným atomovými hodinami od roku 1973 pátý červenec 2005, kdy planeta dokončila obrátku o 1,0516 milisekund dříve.

V roce 2020 však Země tento rekord překonala hned 28krát. Nejkratším dnem byl devatenáctý červenec, kdy planeta završila rotaci o 1,4602 milisekundy dříve.

Nastává 'doba zkracování'

Pro časoměřiče, kteří se starají o koordinovaný světový čas (UTC), mohou být takové rozdíly komplikací. Pokud se sluneční čas odchýlí o více než 0,9 sekundy od času atomového, musí se pomocí přestupné sekundy upravit i UTC. A s tím pak mají problémy společnosti obsluhující telekomunikační infrastrukturu. Obdobným způsobem přestupný rok vyrovnává výraznější rozdíl mezi délkou kalendářního roku (365 dní) a délkou tropického roku (365,24 dne).

V praxi však 'časoví údržbáři' pomocí přestupné sekundy koncem června nebo prosince dělali korekce času už při odchylce 0,4 sekundy od atomového času.

Od roku 1972, naposledy ale v roce 2016, se v průměru každý rok a půl přidávala jedna sekunda. Teď fyzici připouští, že budou nuceni přestupnou sekundu ubrat.

"Dá se předpokládat, že nynější trend rotace bude pokračovat. Je tedy možné, že v příštích letech negativní přestupnou sekundu bude nutné použít," řekl Peter Whibberley z britské Národní fyzikální laboratoře deníku The Telegraph.

Odborníci předpokládají, že rok 2021 bude ještě kratší než rok 2020 – a to nejkratší za celé půlstoletí. A stejný trend by měl pokračovat v příštích letech. Podle odhadů fyziků bude průměrný den v roce 2021 o 0,05 milisekundy kratší než 86 400 sekund. To znamená, že během roku by atomové hodiny měly nabrat zpoždění 19 milisekund. (Pro zaměstnance Českých drah: 1 milisekunda = 0,001 sekundy.)

A pro srovnání: Naposledy byl průměrný den za celý rok kratší než 86 400 sekund léta Páně 1937.

zdroj: YouTube