Celosvětově uznávaný český astronom Luboš Kohoutek, objevitel slavné Kohoutkovy komety, zemřel ve věku 88 let v sobotu 30. prosince 2023 v německém Bergedorfu. O jeho smrti informovala v pátek Česká astronomická společnost.

„Je to velká ztráta jednoho z nejpracovitějších a nejpečlivějších českých astronomů dvacátého století, který strávil rekordních 290 směn u dalekohledu Evropské jižní observatoře na La Silla,“ píše Astronomická společnost na webu Astro.

Objev, který posunul vědu kupředu

Luboš Kohoutek se od roku 1959 věnoval především výzkumu planetárních mlhovin, objektů sloužících jako milníky při určování vzdáleností, a tím i struktury Mléčné dráhy. Vypracoval původní metodu určování vzdáleností mlhovin a přispěl k objevu, že jádra planetárních mlhovin jsou často těsnými dvojhvězdami.

Kolorovaný snímek Kohoutkovy komety z americké vesmírné stanice Skylab. | zdroj: kredit-NASA/Spaceflight/Skylab

Díky své pečlivosti a vytrvalosti objevil Kohoutek 75 planetek a 5 komet, z nichž kometa Kohoutek 1973 E1 mu přinesla světovou proslulost.

Nalezl ji v roce 1973, plných devět měsíců před průchodem přísluním. Astronomové proto měli možnost dobře se na ni připravit, upozorňuje web Astro. Byla to první kometa zkoumaná z vesmíru. Pozorovali ji a fotografovali astronauti na americké vesmírné laboratoři Skylab.

Kohoutkova kometa byla přelomem v kometárním výzkumu. Při jejím pozorování například astronomové zjistili, že kolem komet se nachází obrovské halo tvořené vodíkem.

Kometa prorazila i do popkultury

Kometa pronikla i do popkultury. Americká rocková skupina R.E.M. ji zmiňuje na albu Fables of the Reconstruction v jedné z písní, kde se zpívá „opustilas mě stejně rychle jako Kohoutek“. Myslí se tím, jak rychle českým astronomem objevená kometa zase opustila sluneční soustavu.

Kohoutkova mlhovina 4-55. | zdroj: Astro

Kohoutkova kometa se také objevila v názvu písně německé skupiny Kraftwerk, anglické kapely 808 State nebo instrumentálního dua Deeps Space. Česká undergroundová skupina The Plastic People of the Universe zkomponovala písně s názvy Kohoutkova Kometa a Kohoutkova Kometa II.

Vlasatici zmiňuje i seriál Simpsonovi (The Simpsons) v epizodě Bartova kometa (Bart's Comet). Seriálová postava, ředitel Seymour Skinner, při zkoumání hvězdné oblohy říká Bartu Simpsonovi, že než stihl svůj objev nahlásit, předběhl ho nějaký Kohoutek.

Kohoutek dokonale využil práva objevitele planetek a navrhoval jejich jména. Díky tomu se dostala na oblohu jména českých osobností: Masaryk (planetka č. 1841) a Palach (1834), Hus (1840), Komensky (1861), Neruda (1875),  Capek (1931), Smetana (2047), Dvorak (2055), Janacek (2073)...

Uznávaný a citovaný

Luboš Kohoutek se narodil 29. ledna 1935 v Zábřehu na Moravě. Už během středoškolských studií v Brně se zabýval astronomií jako jeden z nejmladších členů Československé astronomické společnosti.  

Po maturitě studoval fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a poté astronomii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Už během studií v Brně se stal spoluzakladatelem tradice československých expedicí k pozorování meteorů. Zasloužil se o to, že výsledky těchto pozorování byly publikovány v mezinárodních vědeckých časopisech.

Jako vynikající student nastoupil ihned po promoci do vědecké aspirantury v Astronomickém ústavu Československé akademie věd. Se svým školitelem Lubošem Perekem publikoval v roce 1967 první generální Katalog planetárních mlhovin, který vzbudil velkou pozornost v celém světě a je dosud vůbec nejcitovanějším dílem českých astronomů.

Pracoval také na Evropské jižní observatoři (ESO) na La Silla v Chile. Stal se tak vůbec prvním českým astronomem, který měl možnost soustavně využívat výjimečných pozorovacích podmínek ve vysokohorské poušti Atacama na přístrojích nové generace.

Za svůj život vydal 224 vědeckých studií v mezinárodních vědeckých časopisech. Tyto práce byly dosud citovány více než 1780krát!

Na základě katalogu planetárních mlhovin Kohoutek navázal kontakty s observatoří v Hamburku a po sovětské invazi v roce 1968 se z dlouhodobé stáže na této observatoři už nevrátil.

V roce 2010 mu Česká astronomická společnost udělila své nejvyšší ocenění Nušlovu cenu. V roce 2004 získal cenu Česká hlava za mimořádný vědecký výkon Čecha v zahraničí.

‚Rychle nás opustila‘

Kohoutkova kometa před svým objevem prolétla ve vzdálenosti pouhých 21,2 milionu kilometrů kolem Jupiteru, který svojí gravitační přitažlivostí významně změnil její dráhu. Zkrátil dobu oběhu komety z původních 8,50 roku na 6,23 roku.

Kometa byla ještě pozorována při svých návratech k Slunci v létech 1981 a 1987. Potom nás opustila. Dílo Luboše Kohoutka tady ale zůstává.