Živí by záviděli mrtvým. Nukleární zima po jaderné válce by byla nesnesitelná

28. 6. 2022 – 23:33 | Člověk | Nedd | Diskuze:

Živí by záviděli mrtvým. Nukleární zima po jaderné válce by byla nesnesitelná
Vladimir Vladimirovič Putin, vítěz (poběditěl) jaderné války. | zdroj: Profimedia

Simulace potvrdila, že důsledkem jaderné války mezi Spojenými státy a Ruskem by byla nukleární zima. Vědci popsali její průběh a určili její délku.

Dmitrij Medveděv, místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý ruský prezident, vyslal v pondělí do světa hrozbu. „Jakýkoliv zásah na Krymu je vyhlášením války naší zemi. A pokud to udělá členský stát NATO... Bude to třetí světová válka. Naprostá katastrofa," varoval Medveděv v rozhovoru pro web Argumenty i fakty.

Co znamená „naprostá katastrofa“? Jaderný střet s hromadou radioaktivního spadu a poté – dlouhá nukleární zima.

Temný svět

Právě nukleární zimu po jaderné válce dvou supervelmocí simulovali výzkumníci z několika amerických institucí pomocí klimatického modelu. Bylo to ještě před útokem Ruska na Ukrajinu. Jejich práce, publikovaná v časopisu Journal of Geophysical Research, potvrdila a upřesnila scénář klimatických dopadů střetu mezi Spojenými státy a Ruskem z roku 2007.

„Opakovali jsme scénář jaderné války z roku 2007 pomocí novějšího klimatického modelu ve vyšším rozlišení a s přesnější simulací stratosférické chemie a aerosolů.“

Výzkumníci použili data z lesních požárů, sopečných erupcí a předchozích výbuchů jaderných bomb, aby předpověděli změny klimatu na planetě následující po jaderné válce. Pracovali přitom s nejhorším scénářem, kdy obě strany odpálily všechny jaderné zbraně, které v současnosti mají v palebném postavení.

Do ovzduší planety by se v takovém případě z explozí a požárů uvolnilo gigantické množství popela, kouře a drobných částic ve formě aerosolu - víc než 150 megatun.

Země by se do dvou týdnů ocitla v šeru až temnotě – do týdne severní polokoule, do čtrnácti dnů jižní.

Pokud by tedy zítra v Evropě začala jaderná válka, příliš byste si nepomohli, kdybyste se před ní přesunuli na jižní polokouli. Nejspíš byste unikli bezprostřední smrti v důsledku radioaktivního spadu, ale byli byste svědky apokalypsy, provázené temnotou a hladomorem.

profimedia-0102238518 Obrázek nukleární zimy, kdy kouř z požárů hořících po jaderné válce blokuje sluneční paprsky. | zdroj: Profimedia

Hladomor by byl patrný zejména na severní polokouli, kde by po několik let na polích nevyrostl ani klásek.

Teplo ze slunečního světla by se odráželo zpět do vesmíru. To by způsobilo ochlazení planety, teploty by klesly v průměru o osm stupňů Celsia. Zavládla by nukleární zima. A nebylo by před ní úniku

Velká část území by na severní polokouli také v létě zůstávala pod bodem mrazu, vegetační období by se v některých oblastech zkrátilo až o 90 procent.

Budiž světlo! Ale až za deset let

Klimatický model 4 WACCM4 (Atmosphere Community Climate Model) použitý ve zmíněné studii naznačuje, že pokrývka kouře by vydržela podstatně déle, než předpokládal odhad z roku 2007.

Mohutný kouř by se rozplynul až po deseti letech. Až potom by se na Zemi vrátilo sluneční světlo.

„Abychom zcela odstranili možnost ekologické katastrofy v důsledku totální jaderné války, musejí ti, kteří rozhodují, plně rozumět jejím závažným klimatickým důsledkům a podle toho se rozhodovat," píše se v závěru studie.

Spoluautor studie Alan Robock, profesor environmentálních věd na Rutgersově univerzitě v americkém státě New Jersey, magazínu Tech Explorist řekl: „Vzhledem k tomu, že totální jaderná válka může propuknout i náhodou v důsledku selhání počítače nebo mentálně nestabilního vůdce, je jedinou účinnou akcí, kterou může svět podniknout, odstranit jaderné zbraně.“

Na sudu střelného prachu

Z dat Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (Stockholm International Peace Research Institute, SIPRI), která pocházejí z loňského roku, vyplývá, že na světě je 13 080 jaderných zbraní. Rusko má 6255 hlavic, Spojené státy 5550. Daleko z nimi následují Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea.

Počet jaderných zbraní, které jsou v současnosti u vojenských jednotek, se loni zvýšil z 3720 na 3825. Na 2000 z nich – téměř všechny patří Rusku nebo USA – bylo udržováno ve stavu vysoké operační pohotovosti, aby mohly být odpáleny do několika minut nebo několika desítek minut.

Lidstvo za studené války usedlo na sud střelného prachu. A je patrné, že na něm sedí dodnes, byť jej Američané a Rusové z části vyprázdnili.

Zdroje:
Journal of Geophysical Research

Nejnovější články