Je to překvapivý poznatek: Data ze sondy Lunar Reconnaissance Orbiter naznačují, že zastíněná místa v některých jámách Měsíce mají téměř pokojovou teplotu - je tam kolem 17 stupňů Celsia.

Za měsíčního cyklu je dva týdny většina míst na povrchu naší přirozené družice vystavena stálému slunečnímu svitu a dva týdny stálé tmě. Během měsíčního dne se teploty na rovníku mohou vyšplhat na 120 stupňů Celsia, během noci spadnout až k mínus 130 stupňům.

Trvale zastíněné krátery u lunárních pólů, kde se může hromadit vodní led, přitom patří mezi vůbec nejchladnější místa celé sluneční soustavy. Teploty tam zůstávají extrémně nízké.

Astrovědci však nyní zjistili, že na Měsíci jsou také jámy, kde panují pro člověka přijatelné, a přitom stálé teploty.

Tunely stvořené lávou

Tyto jámy byly na Měsíci zaznamenala sonda už v roce 2009. Od té doby vědci zkoumají, zda jsou napojené na podzemní jeskyně, které by astronauté mohli využít jako úkryty před kosmickým i slunečním zářením a mikrometeority.

„Asi 16 z více než 200 známých jam je ústím zhrouceného lávového tunelu,“ cituje web NASA Tylera Horvatha z Kalifornské univerzity v Los Angeles, který vedl výzkum, nedávno zveřejněný v odborném magazínu Geophysical Research Letters.

Některé z perspektivních úkrytů astronautů na Měsíci. | zdroj: Profimedia

Na Zemi vznikají lávové tunely, když v proudu tekoucí lávy chladnou rychleji horní proudy vůči proudům spodním. Vzniká přitom pevná krusta kolem tekoucí lávy.

Tekutá hornina nakonec takový tunel opustí a uvolní. Výsledkem je podpovrchová dutina – a pokud se propadne i strop této dutiny, dá se do lávového tunelu také dostat z povrchu. Takto mohou vznikat i některé tunely na Měsíci.

V některých z nich studie odhalila překvapivě stabilní teploty. Například v jámě v oblasti Mare Tranquillitatis o rozloze 65krát 90 metrů a hloubce 34 metry.

Pomocí dat z kamery sondy a počítačového modelování analyzovali vědci tepelné vlastnosti horniny a zmapovali vývoj teplot v jámě. Zjistili, že v průběhu měsíčního dne kolísají jen nepatrně a udržují se kolem zmíněných 17 stupňů Celsia. Lávový tunel, který do jámy ústí, by měl mít také „pokojovou“ teplotu.

Návrat ke kořenům?

Stálá teplota se dá jednoduše vysvětlit převisem, který vrhá stín a brání ohřívání ve dne a chladnutí v noci.

Sonda Lunar Reconnaissance Orbiter na oběžné dráze Měsíce. | zdroj: Kredit-NASA/JPL-Caltech

Vybudovat v těchto místech trvalé osídlení by snížilo nároky na chlazení modulů během lunárního dne a na ohřev při lunární noci. Lávové tunely jsou také místem, kde by byli astronauti chráněni před radiací.

Naši předci žili často v jeskyních. Poskytovaly jim bezpečné útočiště. Proč si to tedy nezopakovat a nezačít v nich žít i na cizích vesmírných tělesech?

------------------------------------------------

Pod čarou: Cynik podotýká, že (pozemské) jeskyně mohou být užitečné také poté, co dá Vladimir Putin uzavřít plynovody.                                                                            (ave)