Mezi vědci dosud převládá názor, že varianta omikron, která se světem šiří jako lavina, pochází z Jižní Afriky – z jedince s oslabenou imunitou. V tomto hostiteli virus přetrvával možná i měsíce, a tak měl dost příležitostí, aby se replikoval a během replikací mutoval.

Proti takovému výkladu stojí hypotéza, která tvrdí, že nálož desítek mutací omikronu nemohla vzniknout u člověka. Podle ní byla lidským koronavirem infikována myš, v níž virus zmutoval, a nakonec přeskočil zpět na člověka.

Hypotéza může vysvětlovat, proč omikron nezapadá do genetického stromu viru SARS-CoV-2 a trčí z něj jako zlomená větev.

Skoky mezi savci

Hypotézu přenosu viru na myš a zpátky formulují a indiciemi podpírají biologové z Čínské akademie věd. Jejich studie s názvem „Důkaz pro myší původ varianty SARS-CoV-2 omikron“ je dostupná třeba na webu Journal of Genetics and Genomics.

Akademici formulují hypotézu, že dřívější varianta z linie B.1.1, přeskočila z člověka na myš v první polovině roku 2020. Časem se u ní vyvinula řada přizpůsobení na svého hlodavčího hostitele - všechny nebo většina ze 45 mutací. Ve druhé polovině roku se zmutovaný vir vrátil ke člověku.

„Naše výsledky naznačují, že předchůdce omikronu prošel mezidruhovou evoluční trajektorií. Přeskočil z lidí na myši, rychle nahromadil mutace vedoucí k tomu, aby infikoval hostitele, a poté přeskočil zpět na lidi,“ píše se ve studii.

Tým vědců z Čínské akademie v ní dokládá, že omikronová varianta koronaviru nápadně připomíná mutace spojené s evolucí viru v buněčném prostředí laboratorních myší, které výzkumníci už dříve při studiu chování koronaviru pozorovali.

„Molekulární spektrum mutací se u varianty omikron významně liší od spektra virů, které se vyvinuly u lidských pacientů, zato se výrazně podobá spektru spojenému s evolucí viru v prostředí myších buněk,“ upozorňují čínští vědci.

Vědci ve studii dokládají, že několik mutací v hrotovém proteinu omikronu, který virus SARS-CoV-2 používá k uchycení na hostitelských buňkách, pomohlo viru pevněji se navázat na cílový receptor buněk u myší.

Na stejnou vlastnost varianty upozorňuje také studie týmu virologů vedeného Davidem Veeslerem z Washingtonské univerzity v Seattlu publikovaná v magazínu Nature. Rovněž Vessler připouští, že omikron vznikl přeskokem koronaviru z lidí na hlodavce a zpět. Americký virolog varuje, že bude snadno přecházet z lidí na jiné savce a od nich se vracet k lidem.

Při takovém střídání hostitelů se virus zpravidla výrazně mění a může mít vážnější dopady na lidské zdraví a životy.

Místo činu - laboratoř?

Někteří kritici studie upozorňují na slabé místo této hypotézy. Koronavirus nikdy nebyl v infikování myší příliš úspěšný. Jeho hrotový protein se špatně váže na myší buňky. Když vědci zkoumají lidský koronavirus na laboratorních myších, tak je musí modifikovat – upravit tak, aby myši měly na povrchu buněk lidský protein.

To pochopitelně navozuje otázku: Nevznikl snad omikron v laboratoři? Byla by to trestuhodná nedbalost.
_________________________________

Pod čarou: Zdroj omikronu zůstává neznámý. Bylo však užitečné ho znát, mohlo by to pomoci předvídat další vývoj viru a předcházet některým novým variantám.