Omikron může obelstít protilátky, T-buňky ho však poznají
10. 1. 2022 – 14:26 | Člověk | Pavel Jégl | Diskuze:
Vysoce nakažlivá varianta covidu se šíří světem jako padající kostky domina a stala se dominantní také v Česku. Buněčná imunita ji však dokáže brzdit.
Varianta covidu Omikron může unikat protilátkám. Avšak buňky, které jsou odpovědné za buněčnou imunitu, jsou přes její rozsáhlé mutace schopny vyvolat obrannou reakci.
Tento povzbudivý poznatek vyplývá ze studie biologů z Melbournské univerzity a Hongkongské vědecko-technologické univerzity publikované v odborném žurnálu Viruses.
T-buňky vidí také zmutované části viru
Vědci v laboratorních podmínkách analyzovali 1500 částí proteinu viru SARS-CoV-2, nazývaných epitopy, které T-lymfocyty (T-buňky) očkovaných jedinců, anebo těch, kteří se z covidu uzdravili, dokázaly rozeznat a poté i zabít. Z toho potom udělali povzbudivý závěr, že varianta omikron T-lymfocytům neunikne.
Pro omikron je typické neobvykle velké množství mutací v jeho spike proteinu (hrotové bílkovině), který je cílem proticovidových vakcín. Spike protein umožňuje koronaviru zachytit se na lidské buňce, vstoupit do ní a replikovat se.
Vakcíny (anebo infekce) „mobilizují“ proti viru protilátky, které jsou vytvářeny B-lymfocyty (B-buňkami). V souboji s omikronem jsou však v důsledku jeho četných mutací méně účinné než při boji s jinými variantami koronaviru.
Lymfocyty jsou druh bílých krvinek, podílející se na imunologické obraně organismu. B-lymfocyty (B-buňky) zařizují protilátkovou imunitu, po rozpoznání antigenu vylučují protilátky. T-lymfocyty (T-buňky) jsou odpovědné za buněčnou imunitu, přímo zabíjejí cizorodé buňky nebo nádorové buňky, které mají na svém povrchu cizorodý antigen. K buňky (natural killers, přirození zabijáci), ničí nádorové buňky nebo buňky napadené virem, na které je navázána protilátka.
Při analýze virových epitopů ze spike proteinu, na které se zaměřují T-lymfocyty očkovaných nebo dříve infikovaných lidí, studie zjistila, že 20 procent vykazovalo mutace spojené s omikronem. Většinu z nich ale T-lymfocyty viděly.
Když vědecký tým rozšířil analýzu na další virové proteiny, zjistil, že drtivá většina (více než 97 procent) epitopů mutace spojené s omikronem neobsahuje.
Povzbudivá zpráva od protinožců
„Tyto výsledky celkově naznačují, že široký únik z dosahu T-lymfocytů je nepravděpodobný. Naše studie je jen předběžná, na základě získaných dat ale předpokládáme, že reakce T-buněk vyvolané například vakcínami a boostery budou chránit před omikronem. Věříme, že to je pozitivní zpráva v globálním boji proti omikronu,“ řekl webu Melbournské univerzity UniMelb jeden z vedoucích výzkumu, profesor Matthew McKay.
Už dříve publikované studie naznačily, že omikron méně napadá plíce, ale snáz infikuje horní dýchací cesty, tedy buňky v krku. Podle vědců to vysvětluje, proč omikron způsobuje mírnější průběh covidu, je méně smrtící, ale současně je výrazně nakažlivější než předchozí varianty.