Příroda
Biologové odhalili, čím se živí hlubokomořské chobotnice
6. 4. 2017
|
Jan Toman
Od vydání Verneových Dvaceti tisíc mil pod mořem už uběhlo pěkných pár let, mořské hlubiny ale pořád zůstávají nejméně prozkoumaným místem na Zemi. To platí i pro jejich obyvatele. O biologii řady z nich nevíme ani co by se za nehet vešlo a každá výprava pod mořskou hladinu slibuje nové významné objevy. Nejnověji se vědcům podařilo zdokumentovat, jaká také může být strava hlubokomořských chobotnic. Jen tak mimochodem navíc projasnili strukturu potravních vztahů v hlubokém oceánu.
Příroda
Nalezeny nejstarší pozůstatky rostlin. Jak to mění naše představy o vývoji života?
5. 4. 2017
|
Jan Toman
Před pár dny proletěla médii zpráva, že paleontologové identifikovali nejstarší známé zkameněliny rostlin. S uvedeným stářím 1,6 miliardy let mají tyto pozůstatky ambice posunout naše představy o vývoji řas pěkných pár milionů let dozadu. Jak moc průkazné ale nalezené fosilie jsou? Liší se nějak od dalších "nejstarších" ale později zpochybněných nálezů? A pokud skutečně mají uvedený původ, jak se to odrazí na našich představách o evoluci pozemského života?
Technologie
Vědci vědí, jak získat 'nekonečný' zdroj energie. Okopírovali to od stromů
4. 4. 2017
|
Ladislav Loukota
První "strom na čipu" se podařilo vyrobit inženýrům z Massachusettského technologického institutu. Malé zařízení je analogem stejných procesů, díky kterým ve stromech cirkulují živiny - díky tomu umí "strom na čipu" pasivně přečerpávat vodu po celé dny. Krom studia rostlinných procesů by vynález mohl sloužit i jako zdroj energie.
Nedd
Proč žasneme nad krásnými věcmi?
2. 4. 2017
|
red
Dechberoucí záběry přírody, nádherné malby či úchvatná hudba. To vše nás dokáže pohltit, prodchnout a uchvátit. Napadlo vás ale, čemu vlastně vděčíme za to, že se dokážeme nadchnout pro krásu?
Vesmír
Krok k levnějším letům do vesmíru. SpaceX vyslala na orbitu 'použitou' raketu
31. 3. 2017
|
red
Představte si, kolik by asi stály letenky, kdyby dopravci mohli použít letadlo jen jednou a ke každému dalšímu letu si museli pořizovat nový stroj. Přesně tak je to i s cestováním do vesmíru. Soukromé společnosti SpaceX se však podařilo udělat velký krok k levnějším letům na orbitu. Do vesmíru vyslala raketu s již použitým stupněm.
Člověk
Jak zaujmout ženu tancem? Vědci pro vás mají návod
30. 3. 2017
|
Pavel Pešek
Již Charles Darwin ve svém světoznámém díle O původu druhů navrhl, že určité znaky samců jsou ovlivňovány tím, podle čeho si samičky vybírají své partnery. Takovými znaky jsou například barevné ornamenty nebo zpěv v případě ptáků. Ale co zvířata, které neoplývají výraznými barvami nebo líbivým hlasem?
Magazín
Tesla má problém: Jmenuje se Chevrolet Bolt
30. 3. 2017
|
Jan Horčík
Tesla se během posledních pár let stala synonymem inovace a umění nemožného. Její popularita prudce stoupá. Na cestě k opravdovému úspěchu ale zbývá spousta překážek a jedna z nich se jmenuje Chevrolet Bolt, nový elektromobil od GM.
Člověk
Jak včas odhalit autismus? Vědci mají novou metodu
29. 3. 2017
|
Pavel Pešek
V posledních desetiletích se výskyt autismu výrazně zvýšil. Odhaduje se, že různými formami autismu v současnosti trpí až 1,5 procenta dětí. Poruchy autistického spektra (PAS) se projevují například omezenými schopnostmi sociálních interakcí a opakujícími se vzorci chování.
Příroda
Poslední žabí tajemství? Tropická rosnička pod vlivem UV světla fluoreskuje
28. 3. 2017
|
Jan Toman
V pohádkách bývá největším žabím tajemstvím skutečnost, že jde o zakleté prince. V reálném světě nás na těchto bezocasých obojživelnících může fascinovat první poslední – jejich vývoj z rybovitých pulců, péče o mladé, lovecké schopnosti, jedy a halucinogeny, které vylučují, nebo třeba skákání jako velmi efektivní způsob pohybu. Jednu z jejich největších tajností ale odhalili vědci až docela nedávno: UV paprsky dokáží nabít kůži některých druhů tak, že v jiném barevném spektru silně září do okolí.
Technologie
Proč nám vadí, když se umělé inteligence chovají příliš lidsky?
27. 3. 2017
|
Jan Toman
Možná to znáte z vlastní zkušenosti. Většina věcí i živých tvorů nás na první pohled nechává chladnými. V obecné populaci byste nalezli jen málo sběratelů židlí či stolů, stejně jako chovatelů studenokrevných zvířat. Jakmile se ale věci či bytosti začnou podobat lidem, mizí najednou nezájem stranou. Roztomilé plyšáky a panenky, nebo auta s maskami a světly připomínajícími odhodlané tváře, lidé zbožňují, vyhledávají a sbírají. Psi a kočky s kulatými "dětskými" obličeji jsou nejoblíbenějšími domácími mazlíčky a příznivé pocity v nás vyvolávají i mláďata ostatních savců.
Člověk
Finanční anorektici. Při nakupování trpí strachem udělat si radost
25. 3. 2017
|
red
Existují lidé, kteří se při nakupování nedokáží ovládnout. Hází do košíku jednu věc za druhou, bez ohledu na to, co skutečně potřebují a na co mají peníze. Jejich přesným opakem jsou lidé, kteří trpí takzvanou finanční anorexií - bojí se při nakupování udělat radost sami sobě. A raději si tiše zoufají.
Člověk
Historická ironie. Řecko není jedinou kolébkou demokracie, tu Aztéckou ale udusili Evropané
24. 3. 2017
|
Jan Toman
Když v našich končinách někdo zmíní Aztéky, ve většině posluchačů zřejmě vyvolá představu bujné mexické džungle, kamenných pyramid a polonahých kněží přinášejících krvavé oběti svým exotickým bohům. To poslední, co by nás pod pojmem aztécká říše napadlo, je demokracie. Přesto se zdá, že přinejmenším určité prvky tohoto státního řízení byly v raně novověké střední Americe známé a rozšířené.
Člověk
Jak žili neandrtálci? Odpověď skrývá jejich zubní kámen
23. 3. 2017
|
Jan Toman
Neandrtálci jsou vděčným objektem výzkumu. Neexistuje snad nikdo, koho by nevzrušovala představa, že ještě před pár tisíci let chodili po zemském povrchu zástupci odlišného lidského druhu. Ke klasickým otázkám, jak asi neandrtálci vypadali a jak se chovali, přibývají další. Proč jsme přežili my, a ne naši „bratranci“? Křížili se s neandrtálci naši předkové? A pokud ano, kolik genů jsme po nich zdědili?