Magazín
Jistoty končí, technologie narazila na své hranice
17. 2. 2016
|
Jan Horčík
Svět kolem nás se rychle mění a dosavadní jistoty mizí v propadlišti dějin. Mezi nimi i slavný Moorův zákon, který až dosud říkal, že výkon počítačových čipů se bude každé dva roky zdvojnásobovat.
Příroda
Seznamte se s rusingoryxem, vymřelým kopytníkem s kostěnou píšťalou
16. 2. 2016
|
Jan Toman
Paleontologové každou chvíli zdokumentují nový druh vymřelých organismů. Ne všechny ale vzbudí stejnou pozornost. Většinou máme tendenci považovat za zajímavější zástupce prastarých, dávno vymřelých skupin – rybovité bestie, obří členovce nebo třeba dinosaury. Občas se ale objeví opravdová bizarnost z časů sotva minulých.
Člověk
Věda o zívání: Opravdu je nakažlivé, hlavně mezi ženami
15. 2. 2016
|
Jan Toman
Snad ani nejde vymyslet věc obyčejnější a nudnější než zívání. Proč by se jím proboha měl někdo zabývat? Možná už proto, že zívají téměř všichni obratlovci, od ryb po člověka. Zřejmě tedy půjde o věc velmi důležitou, nebo alespoň související se samotnými základy hlavních tělních funkcí. Přesto je jeho účel pořád trochu záhadou.
Magazín
Rozplývání se nad mláďaty je otázka přežití. Jde o instinkt
13. 2. 2016
|
roj
Pokud někdo tvrdí, že se nikdy nerozplýval nad roztomilým mládětem, pravděpodobně lže. Není to rozhodně ztráta času, ani projevení slabosti. Má to na nás naopak dobrý vliv. Za naší oblibou rozkošných zvířat a hlavně jejich mláďat stojí hned několik vědeckých vysvětlení.
Vesmír
Sonda Philae se už asi neozve. Evropští vědci to vzdali a rozloučili se s ní
12. 2. 2016
|
roj
Šance, že se ještě evropské robotické sondě Philae, která v roce 2014 přistála na kometě Čurjumov-Gerasimenko, podaří navázat spojení se Zemí, je prakticky nulová. Neozývá se od loňského léta, evropští vědci se tak s ní už rozloučili a o spojení se už nebudou pokoušet.
Technologie
Gravitační vlny: Průlomový objev, který předpověděl Einstein
11. 2. 2016
|
red
Jde o jeden z vůbec největších vědeckých průlomů. Američtí vědci poprvé zachytili gravitační vlny, jejich existenci předpovídal před takřka sto lety Albert Einstein. Objev otevírá dveře do nové dimenze výzkumu vesmíru, především černých děr a neutronových hvězd. Možná nám také prozradí víc o samotném vzniku vesmíru.
Nedd
Přežít bez kyslíku dokážou možná jen 'zombie'
11. 2. 2016
|
Jan Toman
Jedno z učebnicových mouder praví, že všichni mnohobuněční živočichové potřebují k životu kyslík. Některým stačí zlomek jeho normální povrchové koncentrace. Další bez něj dokáží přežít dlouhou dobu. Některé odolná stádia živočichů mohou v bezkyslíkatém prostředí vyčkávat mnoho let. Drobní obyvatelé bezkyslíkatých usazenin a střevní parazité se s tímto životodárným plynem po většinu svého života vůbec nestřetnou.
Člověk
Převratný objev českých vědců: Rh faktor ovlivňuje náchylnost k různým nemocem
10. 2. 2016
|
Jan Toman
Krev není voda. O tom, že je tato životodárná tekutina kolující našimi cévami opravdu unikátní, se mohl přesvědčit každý, kdo ji někdy daroval nebo přijímal krevní transfuzi. Ze záhadné, pro život nezbytné substance se přičiněním lékařů a biologů v průběhu 20. století vyklubala viskózní směs vody, nezbytných živin a krevních buněk – červených i bílých krvinek a krevních destiček.
Příroda
Dokázal by člověk utéct tyranosaurovi?
9. 2. 2016
|
Jan Toman
Tyrannosaurus rex, dvounohý predátor z období křídy, je celebritou mezi dinosaury. Žádné jiné pravěké zvíře se nedočkalo tolika výtvarných zpracování, nezahrálo si v tolika filmech a nedosáhlo prakticky všeobecné známosti. Někoho možná dodnes děsí scény z Jurského parku, ve kterých obří dravec s tlamou plnou ostrých zubů pronásleduje hrdiny ujíždějící v džípu. Jako by mu dobrých šedesát kilometrů za hodinu nedělalo problém. Tvůrci zjevně usoudili, že tak velké zvíře přeci muselo být neobyčejně rychlé. Jak je to ale s rychlostí tyranosaurů doopravdy?
Magazín
Proč má někdo nadání na studium jazyků a někdo ne
7. 2. 2016
|
red
Pokud máte pocit, že vám studium jazyků nejde snadno, nezoufejte. Není to vaše chyba. Vědci přišli na to, proč se někdo učí cizí řeči snadno, a někdo naopak.
Člověk
Nakolik jsou pravděpodobné velké konspirace?
5. 2. 2016
|
Jan Toman
Američané ve skutečnosti nepřistáli na měsíci. Očkování způsobuje autismus. Už dávno je možné vyléčit AIDS nebo rakovinu. To je jen několik málo z rozšířených konspiračních teorií – tedy pokusů vysvětlit určitou událost či praktiku poukazem na skrytou machinaci skupiny mocných osob. Většina populárních konspiračních teorií odporuje nejen důkazům, ale i zdravému rozumu. Na druhou stranu, od aféry Watergate po sledování počítačů tajnými službami, úspěšnější i méně úspěšné konspirace jsou součástí lidských dějin.
Člověk
Jak vynucené doznání dokáže 'vygumovat' vzpomínky svědků
4. 2. 2016
|
roj
Jsou známé tisíce případů, kdy byli lidé odsouzeni neprávem jen proto, že se k vině z nějakého důvodu přiznali. Vědcům vrtalo hlavou, jak je možné, že v tu chvíli jejich "falešnou" pravdu najednou potvrdila řada svědků.
Vesmír
Opravdu stojíme na prahu objevu deváté planety?
3. 2. 2016
|
Julie Nováková
Nedávno vzbudila velký rozruch zpráva o možné existenci dosud neobjevené planety ve vzdálených oblastech naší soustavy. Kdy můžeme očekávat její potvrzení, pokud se její existence potvrdí, a jak by nová devátá planeta vypadala?