Příroda
'Nesmrtelná mechová prasátka'. Želvušky přežily desítky let v mrazáku
20. 1. 2016
|
red
Želvušky patří mezi vůbec nejodolnější organismy na Zemi. Mikroskopičtí tvorové, kterým se přezdívá 'mechová prasátka', si připisují na konto další rekord. Dokázali přežít ve zmrazeném stavu celých 30 let.
Vesmír
Kde hledat vesmírné civilizace? Nejslibnější by mohly být kulové hvězdokupy
18. 1. 2016
|
Jan Toman
Známý americký astronom a popularizátor vědy Carl Sagan prohlásil, že kdyby byli lidé jedinou inteligentní formou života ve vesmíru, bylo by to plýtvání místem. Stačí se podívat na noční nebe poseté tisíci hvězd a musíme mu dát za pravdu. Úplně jinou otázkou ovšem je, kolik vesmírných civilizací můžeme nalézt v našem kosmickém okolí.
Člověk
Jaká tajemství skrývají římské latríny?
16. 1. 2016
|
Jan Toman
Vědní obory se někdy potkávají na opravdu neobvyklých místech. Vezměme si třeba historickou parazitologii – výzkum toho, jakými cizopasníky trpěli naši předkové. Aby na tuto zajímavou otázku mohli odborníci najít odpověď, tak si musí zahrát na detektivy. Ve stylu Indiana Jonese cestují po muzeích a archeologických nalezištích a vyhledávají dobře zachované lidské pozůstatky. Jen jim, pravda, nejde o zlaté artefakty, ale cosi mnohem titěrnějšího – mikroskopické zbytky parazitických organismů. V tom ovšem potřebují pomoc archeologů, takže jejich bádání vyžaduje dobrou znalost biologie, lékařství i historických disciplín. Zachovaných těl je však poskrovnu, a tak se výzkumníci musí poohlédnout i jinde. Jedním z nejvydatnějších zdrojů informací se překvapivě ukázaly být lidské výměšky.
Příroda
Zemětřesení možná půjde předvídat – podle změn atmosféry
15. 1. 2016
|
Jan Toman
I když se s nimi v České kotlině příliš často nesetkáváme – přinejmenším ne v jejich nejničivější formě – zemětřesení jsou neodmyslitelnou metlou naprosté většiny lidských společností. Naše planeta je zkrátka geologicky aktivním tělesem a občas nám to dává pořádně najevo. Dosavadní pokusy předpovídat ničivé otřesy se nesetkaly s přílišným úspěchem. Možná ale existuje metoda, která by mohla být přesná.
Člověk
Proč tak ochotně propadáme nesmyslům na internetu
13. 1. 2016
|
Jan Toman
Zná to každý z nás. Jakmile se připojíme na Facebook nebo jinou sociální síť, hned nás obklopí konejšivě povědomé příspěvky našich soukmenovců. Ať už jsme příznivci levice, pravice, Sparty nebo Slavie, vždy se ocitneme mezi svými. Spokojeně si zanotujeme a z rovnováhy nás může vyvést jen nějaký "šílenec", jehož pobuřující příspěvek se nám na obrazovce musel objevit snad jen omylem. Hlavně na něj neklikat! Jakmile to zkusíme, ocitneme se na "nepřátelském území", kde nejen že jsou takové názory normální, ale lidé se v nich dokonce vzájemně utvrzují.
Magazín
Hustě obydlené je jen jedno procento pevniny na Zemi
12. 1. 2016
|
roj
Zatímco v roce 1800 žily ve městech jen tři procenta populace, v současné době je to zhruba polovina. Po převedení na světovou mapu to znamená, že zhruba polovina veškeré populace na Zemi žije na pouhém jednom procentu její pevniny.
Člověk
Přijde bakteriální apokalypsa? Pár 'zbraní' ještě máme, vývoj antibiotik ale vázne
12. 1. 2016
|
Jan Toman
Zprávy o nebezpečí nadměrného předepisování antibiotik se v posledních letech staly takřka folklórem. Bakterie se této třídě léků pomalu ale jistě přizpůsobují a doby, kdy jedna pilulka penicilinu dokázala vyhubit všechny mikroby v nemocnici, jsou už dávno minulostí. Fenomén tzv. mikrobiální odolnosti neboli rezistence čím dál víc zasahuje i do našich každodenních životů. Z mnoha příkladů můžeme zmínit obtížně léčitelné kmeny tuberkulózy nebo kapavky, které v posledních letech nejsou výjimkou. V krajním případě se však lékaři stále mohou spolehnout na "antibiotika poslední záchrany". I nad nimi se už ovšem začínají stahovat temná mračna…
Vesmír
Meteorit starší než Země našli v australském suchém jezeře
11. 1. 2016
|
red
Z bahna australského vysušeného jezera Eyre vyhrabal britský vědec Phil Bland meteorit starý zhruba 4,5 miliardy let. A nemohl to načasovat lépe. Jen několik dní poté prudké deště smazaly jakékoli stopy po jeho přítomnosti.
Magazín
Muži mají horší výdrž než ženy. Při sportu se rychleji unaví
9. 1. 2016
|
red
Ženy sice notoricky platí za slabší, něžnější pohlaví, ukazuje se však, že to má od pravdy daleko. Alespoň pokud jde o sport. Ženy lépe odolávají únavě, fyzické i psychické, jak zjistili francouzští vědci. Při sportu mají větší fyzickou odolnost.
Člověk
Ötziho bolesti břicha vrhají nové světlo na osídlování Evropy
9. 1. 2016
|
red
Je až k neuvěření, co všechno dokázali vědci "vytáhnout" ze slavného Ötziho - 5300 let staré mumie z z Ötztalských Alp. A po čtvrt století od jejího nalezení se dozvídáme další a další věci. Třeba že pračlověka nejspíš trápily silné bolesti břicha. A také to, že osídlování Evropy bylo zřejmě složitější, než jsme si dosud mysleli.
Příroda
Užijte si banány. Možná budou na dlouhou dobu poslední
8. 1. 2016
|
Jan Toman
Nadpis, pravda, trochu přehání. Ale ne moc. Nejpěstovanější odrůdu banánů možná brzo dožene osud, který jí byl vložen do vínku už při jejím vzniku, a vydá se po stopách svého pozapomenutého předchůdce. Náhrada je přitom v nedohlednu. Banány se tak mohou v extrémním případě stát v našich zeměpisných šířkách nedostatkovým zbožím.
Technologie
První pilotovaný dron bude brzy k mání. Podívejte se, jak vypadá
7. 1. 2016
|
von
Číňané představili první dron, který unese člověka. Dron se ovládá přes tablet a dosáhne rychlosti až 100 km/h. Na trh by se měl dostat v průběhu letošního roku a jeho cena se bude pohybovat kolem 200 tisíc až 300 tisíc dolarů (v přepočtu mezi pěti miliony až 7,6 milionu korun).
Příroda
Čelisti znovu na scéně: Jak rychlí jsou žraloci?
7. 1. 2016
|
Jan Toman
Žraloci mají pověst nelítostných predátorů. Se značným přispěním hororových filmů bychom dnes jen těžko hledali obávanější dravce. Přestože se ale v obecném povědomí uchytili jako monstra, jejichž hlavní činností jsou útoky na bezbranné plavce, ve skutečnosti jde o fascinující, starobylou a velmi různorodou skupinu živočichů.