Domovská stránka Nedd.cz

Člověk

Mechanický spánek: Je 'vymazání' předsudků řešení nebo vymývání mozků?

Představte si, že by existovala zázračná pilulka, kterou by stačilo spolknout, abyste ztratili své neopodstatněné předsudky a stali se vyrovnanějšími, galantnějšími a morálnějšími. Zkrátka ve všech ohledech lepšími lidmi. Spolkli byste ji? A předepsali ji ostatním?
Příroda

Nitro naší planety je pestřejší, než jsme si mysleli

Nový výzkum univerzity v Bayreuthu přichází s tvrzením, že hluboko uvnitř Země existuje ještě jedna, dosud neznámá extraviskózní vrstva spodního pláště. Podle vědců by to vysvětlovalo „hromadění“ tektonických desek v hloubce asi 1500 km v oblasti Indonésie a západního pobřeží Jižní Ameriky.
Magazín

Emil Kolben: Český Tesla s Davidovou hvězdou

Zatímco František Křižík je všeobecně znám jako jeden z nejvýznamnějších českých vynálezců, inženýra Emila Kolbena běžná populace spojuje nanejvýš "kolbenkou" a ČKD ­ – pokud vůbec s něčím. 
Zpravodajství

Další vesmírný turista zrušil let na ISS

Na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) se v září nepodívá nejen britská sopranistka Sarah Brightmanová, ale ani vesmírný turista z Japonska Satoši Takamacu, který byl jejím náhradníkem. Místo Japonce poletí kosmonaut z Kazachstánu. 
Příroda

Naprostá většina klokanů jsou leváci, zjistili vědci

Ruští vědci dlouhodobým pozorováním klokanů zjistili, že naprostá většina z nich upřednostňuje pro všechny činnosti levou přední tlapku. Jsou tak jediným zvířecím druhem, u něhož celá populace vykazuje stejnou vyhraněnost. U jiných zvířat záleží na individualitě jedince. Informoval o tom deník The Independent.
Zpravodajství

Vědci řeší záhadu. Co zabilo devět plejtváků u Aljašky?

Ve vodách u Aljašky bylo v posledních týdnech objeveno devět mrtvých plejtváků myšok, kteří patří mezi ohrožené druhy. Vědci se snaží zjistit, co velryby zabilo, protože nenesou žádné známky zranění.
Technologie

Solární letoun možná letos Zemi obletět nestihne, připustil pilot

Letoun na solární pohon Solar Impulse 2, který se vydal na cestu kolem světa začátkem března, možná plánovaný oblet do konce roku nestihne. Může za to poškození křídla a jeho následná oprava, řekl jeden z pilotů. Původně měl stroj cestu zvládnout za méně než pět měsíců. Nyní ho čeká nejtěžší úsek, přelet nad Pacifikem.
Příroda

Z molů chtějí udělat homosexuály, aby se nemnožili

S unikátním řešením problému, jak se vypořádat s otravnými moly, přišli vědci v londýnském muzeu. Pomocí feromonů popletou hmyzím samečkům hlavu a oni ztratí zájem o samičky. Přestanou se rozmnožovat a vzácné exponáty budou ochráněny. 
Magazín

Chcete domů tištěnou Wikipedii? Připravte si půl milionu dolarů

Americký umělec Michael Mandiberg se rozhodl převést anglickou verzi internetové encyklopedie Wikipedie na papír. Stvořil program, který ji upravil do tisknutelného formátu. Vytištěná bude k prodeji za 500 tisíc dolarů (12 milionů korun), uvedl server Sky News.
Magazín

Znali ebolu už v antickém Řecku? Možná způsobila athénský mor

Epidemie eboly, která loni postihla část Afriky a vyděsila svět, není něco, s čím by se člověk setkal úplně poprvé. Zažili ji možná už ve starověkých Athénách, tvrdí infekční lékař Powel Kazanjian v textu pro odborný časopis Clinical Infectious Diseases.  
Příroda

Jak moc přehání Jurský svět? Filmový megahit očima paleontologů

Dlouho očekávané pokračování jurské série konečně vstoupilo do kin a dosavadní rekord premiérového víkendu rozlámalo s vervou tyranosaura. Za úspěchem stojí jistě i navázání na přelomový první díl z roku 1993, jehož poradcem přes dinosaury byl známý paleontolog, doktor Jack Horner z univerzity v Montaně.
Technologie

Výzkumníci hlásí průlom na cestě k pěstování orgánů v laboratoři

Ztráta či vážné poškození životně důležitého orgánu ještě donedávna končilo bez výjimky smrtí. A v případě, že k životu nezbytný nebyl, vedlo obvykle k výraznému snížení kvality života. 
Příroda

Za vyhynutí mamutů může jejich průmyslový lov, tvrdí polští vědci

Za vyhynutí mamutů mohou lidé z tzv. gravettienské kultury, kteří je lovili ve velkém. K tomuto poznatku dospěli polští vědci. Gravettienská kultura „ovládala“ v období 30 tisíc až 20 tisíc let př. n. l. velkou část dnešní Evropy a lov mamutů se tehdy stal téměř průmyslovou záležitostí. Kromě mamutího masa se totiž v masovém měřítku zpracovávaly kly i kosti.