Vitamín D si většina z nás spojuje se silnými kostmi. Ale nová zjištění ukazují, že jeho význam sahá mnohem dál – ovlivňuje imunitní systém, střeva i mozek. Přesto má velká část dětí nedostatek tohoto klíčového vitamínu, který si tělo neumí samo vyrobit bez slunce či doplňků. Proč na něj nesmíme zapomínat?

Tuleni dokážou zadržet dech na více než 20 minut a ponořit se stovky metrů hluboko, aniž by se utopili. Nový výzkum publikovaný v National Geographic odhaluje, jak si tito savci upravili systém distribuce kyslíku – a co z jejich schopností můžeme zjistit i o lidské fyziologii.

Podle konspiračních teoretiků žije pod mrazivou hladinou u břehů Antarktidy obří chobotnice, jež měla zabít tři ruské vědce, kteří se ji snažili zkoumat. Jenomže před více než sto lety mořští biologové zjistili, že i když jsou podobné historky přitažené za vlasy, skutečně tam žije druh obrovské krakatice dorůstající rozměrů až pěti metrů, která údajně dokáže ulovit i vorvaně. Mořští biologové ze Schmidtova oceánského institutu poprvé natočili mládě.

Lososi jsou známí tím, že se vydávají na dlouhé migrační trasy z klidných potoků a řek do moře, kde dospívají. Na této cestě ale čelí novému nebezpečí – znečištění zbytky psychoaktivních léků. Díky nim sice překonávají rychleji překážky, necítí však strach z predátorů. Tyto látky na ně mají podobný dopad jako na lidi.

Dvojčata mají společné geny i prostředí – ale co jejich imunitní systém? Nový výzkum ukazuje, že alergie se nemusí shodovat ani u jednovaječných dvojčat. Proč tomu tak je? Odpověď leží v jemné rovnováze mezi genetikou, prostředím a vývojem imunitní odpovědi.

Vědci našli s pomocí dat z vesmírného dalekohledu Jamese Webba náznaky života na vzdálené exoplanetě K2-18b. Identifikovali v atmosféře známky molekul, které na Zemi produkují sice primitivní, ale zato živé organismy. Tvrdí, že planeta by se mohla doslova hemžit životem.