Skoro každý to zažil: ráno si vyčistíte zuby pečlivě pastou, poté se napijete sklenice pomerančového džusu… a místo svěží chuti přijde pocit hořkosti, který nelze polknout. Tento fenomén není jen klišé nebo podivný vkus – věda má jasné vysvětlení, které spočívá v tom, co zubní pasta dělá s vašimi chuťovými pohárky. Za vším stojí hlavně jedna složka, přítomná ve většině past: sodium lauryl sulfate, která mění to, co vaše jazykové receptory dokážou detekovat, a dává tak i sladký džus pozoruhodně nepříjemný chuťový profil.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) poprvé za 25 let evakuoval z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) posádku. Na Zemi se vrátili čtyři astronauti, dva na palubě zůstali. Agentura se snaží vypustit ven pokud možno co nejméně informací. Víme jen, že šlo o zdravotní incident u jednoho z astronautů. Indicie poskytl jeden z navrátivší se čtveřice Mike Fincke. 

Největším rizikem umělé inteligence (AI) podle nového článku není masová nezaměstnanost. Je to něco jiného.

Astronomové jsou nadšení z planety, jež se až nápadně podobá naší Zemi. Je podle nich ideálním kandidátem k dalším výzkumům. 

Nová studie publikovaná v odborném časopise BMJ Medicine ukazuje, že nejde jen o to, jak moc se hýbete, ale také jak různorodé typy pohybu pravidelně zařazujete. Podle dat z dlouhodobého pozorování více než 111 000 lidí, kteří sledovali své cvičební návyky po více než 30 let, měli lidé s nejširší škálou fyzických aktivit o 19 % nižší riziko předčasné smrti než ti, kteří se drželi jen jednoho typu cvičení — a to i při stejné celkové délce cvičení týdně. Tento průlom pomáhá vysvětlit, proč různé pohybové režimy prospívají zdraví mnohem víc než monotónní rutina, a otevírá otázku, jak by měl vypadat ideální plán pro dlouhý život.

Starověcí Egypťané byli zruční stavitelé. To ukázala celá řada studií z posledních let. Práce na pyramidách postupovaly velice rychle. Velkou pyramidu v Gíze dokončili do necelých dvaceti let, což znamená, že museli položit jeden vápencový blok každou minutu. Dosáhli toho díky systému kladek a protizávaží, tvrdí Simon Andreas Scheuring z lékařské fakulty newyorské Cornellovy univerzity. Kritici ale upozorňují, že své závěry neopírá o fyzické důkazy.