Přestat používat sociální média nebo výrazně omezit čas, který se jim věnuje, a to alespoň po dobu jednoho týdne, může výrazně zlepšit duševní pohodu. Omezí příznaky deprese i úzkosti a mohlo by být pacientům doporučováno jako recept na posílení mentálního zdraví.

To jsou závěry nové studie vědeckého týmu z univerzity v anglickém městě Bath, publikované na webu Cyberpsychology, Behavior and Social Networking.

Méně úzkosti, méně depresí

Lékaři z Bathu studovali dopady týdenní přestávky na sociálních sítích na duševní zdraví pacientů. Pro některé účastníky studie to znamenalo uvolnit si devět i více hodin týdně, které by jinak strávili procházením Instagramu, Facebooku, Twitteru nebo TikToku.

Studie zahrnula 154 lidí ve věku od 18 po 72 let. Ne všichni měli od sítí povinný odstup – část z účastníků tvořila kontrolní skupinu, která internet dál navštěvovala bez jakéhokoli omezení. S touto skupinou výzkumníci po týdnu srovnávali druhou skupinu, jejíž členové mohli sítě navštěvovat jen po velmi omezenou dobu.

Těmto účastníkům studie se uvolnil čas k jiným činnostem. Před studií na sítích strávili v průměru osm hodin týdně. Během studie tuto dobu srazili v průměru na 21 minut denně.

Na konci zkoumaného období u nich výzkumníci zaznamenali měřitelný pokles depresí i stavů úzkosti

Osamělí bez své bubliny

„Procházení sociálních sítí je tak všudypřítomné, že to mnozí z nás dělají téměř bez přemýšlení od okamžiku, kdy se probudí, až do chvíle, kdy večer zavřou oči. Mnozí z účastníků naší studie uváděli pozitivní účinky vypnutí sociálních médií, zlepšení nálady a celkově méně úzkostí. To naznačuje, že i malá přestávka může mít významný vliv na duševní stav,“ řekl časopisu EurekAlert Jeff Lambert, vedoucí studie.

Vědci ve studii upozorňují, že některým jedincům by nejvíc prospělo, kdyby sociální sítě opustili úplně. Avšak málokdo by takové doporučení dodržel.

Sociální sítě se pro mnoho lidí staly významnou součástí života. U některých účastníků studie se proto s výrazným odstupem od sociálních sítí projevil také pocit osamění.  

Studie by každopádně mohla být inspirativní také v Česku, kde sociální sítě používá na pět milionů lidí starších 16 let.

Tým v ní chce pokračovat a sledovat návštěvníky sociálních sítí dlouhodobě, aby zjistil, zda a nakolik výhody „abstinence“ přetrvávají.