Alkohol v malých dávkách neškodí v jakémkoli množství. Také se řídíte touto hláškou z filmu Limonádový Joe?

Pak vězte, že výrok lotra jménem Hogo Fogo loni popřela metastudie, na které se podílely desítky vědců a která shrnula výsledky víc než 600 prací z let 1990 až 2016. Dospěla k závěru, že i malé dávky alkoholu vedou k rozvoji vážných chorob.

Závěry této studie potvrzuje i nová japonská práce pod vedením lékaře Masayoshi Zaitsu. Stejně jako loňská studie také ta japonská se zabývala velkým balíkem dat – tentokrát onkologickými případy mezi lety 2005 až 2016, které čítaly 63232 pacientů s rakovinou a 63232 zdravých pacientů identického pohlaví a věku.

zdroj: YouTube

Z dat vyplynulo, že i malá konzumace alkoholu, což jsou denně dvě standardní skleničky a méně, zvýší riziko prakticky všech druhů rakoviny. (Za jednu standardní skleničku, či jeden standardní drink, je přitom pokládáno deset gramů čistého etylalkoholu.)

Tento závěr neplatí jen pro nádory jaterní či střevní, ale jinak téměř pro všechny druhy rakoviny – včetně karcinomů plic, žaludku a zažívacího traktu. Vyšší riziko se nevyhnulo ani rakovině prsou a prostaty.

Studie nezkoumala mechanismus, který zvyšuje riziko rakoviny. Ani nemusela, protože je dobře znám. Když vypijete alkohol, tělo jej postupně metabolizuje na acetaldehyd – látku, která způsobuje kocovinu.

Všeho moc škodí, i whiskey. Tvrdý alkohol však může škodit i v menším množství | zdroj: Profimedia

Opožděný nástup kocoviny po první skleničce je daný tím, že tělo musí z alkoholu nejprve vytvořit acetaldehyd.

Bohužel, kocovina není jediným produktem acetaldehydu. Sloučenina také poškozuje DNA. A ačkoliv DNA se umí i sama opravovat, ne vždy se to povede. Právě poškození DNA přitom může vést ke vzniku nádorové buňky, a tak i ke vzniku nádoru.

Ještě před několika lety se říkalo, že sklenička vína po jídle pomáhá zažívání a kardiovaskulární činnosti. Dnes jsou odborníci s podobnými populárními doporučeními zdrženlivější.

Ukazuje se, že řada původních tezí o prospěšnosti alkoholu byly čiré mýty. Kromě toho vyvstávají nová rizika v podobě vlivu alkoholu na vyšší riziko rakoviny.

Dlouhodobě tak není doporučováno pít víc jak jednu skleničku alkoholu denně u žen a dvě skleničky u mužů. Jak ukazuje Japonsko, toto doporučení nejspíš časem bude redukováno, protože i tato dávka zjevně zvyšuje riziko onkologických chorob.

Na druhou stranu, volat po zákazu alkoholu není rozumné. Alkohol je společensky přijímanou drogou, funguje jako sociální lubrikant a všeobecný zákaz, byť postupný, by vedl ke vzniku černého trhu a neregulovaných ilegálních palíren. Dvacátá léta ve Spojených státech jasně ilustrovala, že přejít z jednoho extrému do druhého nepomáhá.

Co však má smysl, je rozumné omezování alkoholu, snaha za něj nahradit substituty a v případě vážného nadužívání také odborná pomoc.

Studie byla publikována v žurnálu Cancer.