Zpráva, kterou v pondělí zveřejnil Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), rýsuje chmurnou budoucnost se záblesky naděje.

Vědci, kteří nejnovější report sestavili, označují jeho závěry za klíčové ve vědeckém poznání klimatické změny. Z analýzy dostupných dat v něm dospěli k tomu, že globální teplota se zvyšuje čím dál rychlejším tempem. Přispívají k tomu emise skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého, které jsou důsledkem spalování fosilních paliv a které je nutné co nejrychleji a výrazně omezit.

Čas na Noemovu archu?

Ze zprávy, na které se podílelo 234 autorů z 39 států a která zpracovává výsledky téměř 1400 studií, vyplývá, že už počátkem třicátých let tohoto století, ale nejdéle do dvaceti let, se planeta ohřeje o 1,5 stupně Celsia proti předindustriální úrovni. Překročení této mety spustí nezvratné změny po celém světě, jakými jsou tání a růst hladiny oceánů a moří.

Ve zprávě se píše, že od roku 1900 vzrostla hladina oceánů a moří o 20 centimetrů. Rychlost, s jakou hladiny stoupají se však během poslední dekády ztrojnásobila. Do roku 2300 by mohl nárůst dosáhnout až dvou metrů. Jenže tání ledovců je obtížně předvídatelné, proto vědci připouštějí, že v nejhorším případě hladiny vystoupí o dva metry už do roku 2100.

Ve střední Evropě se vyšší teploty projeví zejména silnějšími bouřemi a povodněmi, ale i obdobími úporného a dlouhého sucha. Už během posledních dvou desítek let výrazně vzrostl počet epizod sucha střídaných povodněmi. Tento trend je patrný rovněž v Česku, které má víc než dvacet let deficit vláhové bilance. A zatímco schne, v zemi jsme v tomto století měli už několik extrémních povodní.

Ze zprávy také vyplývá, že růst teplot v Evropě bude převyšovat globální průměr, což urychlí tání horských ledovců.

Přikládáme pod kotel

Nejnovější zjištění IPCC ukazují na to, že Země se oteplí o 1,5 stupně Celsia na počátku příští dekády téměř ve všech uvažovaných scénářích emisí skleníkových plynů. Ve scénáři s vůbec nejvyššími emisemi má tato hranice být překročena už v polovině tohoto desetiletí. Tuto možnost pokládá za reálnou nedávná studie Světové meteorologické organizace (WMO) 

Ve své minulé zprávě, vydané před třemi lety, přitom panel expertů odhadoval, že v nejhorším případě budeme o půldruhého stupně výš až po roce 2050. 

„Globální oteplování nezvratně poškozuje přírodu,“ upozorňuje IPCC. „Lesní a mořské ekosystémy už nebudou mít dostatečné množství kapacit, aby civilizaci pomáhaly zastavit klimatické změny. Jejich schopnost vstřebávat skleníkové plyny se bude snižovat a lidé na ně nesmí ve svých plánech tolik spoléhat,“ zdůrazňuje zmíněný dokument.

„Tato zpráva IPCC musí být umíráčkem pro uhlí a další fosilní paliva, než stihnou zničit náš svět,“ napsal k analýze IPCC  generální tajemník OSN António Guterres.

Experti vědeckého panelu, který pracuje pod značkou OSN, ve své zprávě zmiňují opatření, která by měla zabránit růstu globální teploty nad 1,5 stupně Celsia. K tomu je podle nich nutné:

- Do roku 2030 o polovinu snížit emise skleníkových plynů a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality.

- Po roce 2021 se nesmí postavit žádné uhelné elektrárny. Státy OECD, tedy i Česko, musí uhlí odstavit do roku 2030, všichni ostatní nejpozději v roce 2040.

- Státy musí ukončit hledání všech nových fosilních zdrojů a přesunout všechny dotace z fosilních na obnovitelné zdroje.

ClimateChange 2021: the Physical Science Basis - provides the most updated physical understanding of the climate system and #climatechange, combining the latest advances in climate science, and multiple lines of evidence.

➡️ https://t.co/uU8bb4inBB
➡️ https://t.co/4t8uyqoLXN pic.twitter.com/bUN6fQcjWY

— IPCC (@IPCC_CH) August 9, 2021

- Do roku 2030 je nutné čtyřnásobně zvýšit solární a větrné kapacity a třikrát navýšit investice do obnovitelné energie. Jen tak lze udržet trajektorii nulových emisí do poloviny století.

Růst teplot může ještě zrychlit

Zpráva IPCC dává určitou naději, že teplotu se může podařit udržet na hranici 1,5 stupně proti předindustriální éře. Je to však ten nejoptimističtější scénář.

Ten počítá s negativními emisemi, oxidu uhličitého, tedy s tím, že skleníkových plynů v atmosféře bude ubývat. V tomto případě by v roce 2100 mohla být teplota vyšší o 1,4 stupně než před průmyslovou revolucí.

Proti tomu stojí nejpesimističtější scénář. Podle něj se emise skleníkových plynů do roku 2100 zdvojnásobí proti současným hodnotám. Potom by se teplota do konce století mohla vyšplhat o 3,4 až 5,7 stupně Celsia.

------------------------------------

Před tímto vývojem důrazně varovali už v roce 1987 australští Midnight Oil v burcujícím hitu Beds Are Burning a vůbec v celém albu Diesel and Dust.