Experti na základě studia fosilizovaných pylových zrnek a listů z Kolumbie zjistili, že po dopadu vesmírné skály o průměru deset až patnáct kilometrů se typ vegetace v jihoamerických tropických lesích dramaticky změnil.

„Náš tým zkoumal více než 50 000 vzorků zkamenělého pylu a přes 6000 zkamenělin listů z období před dopadem Yucatánského asteroidu (také asteroid Chicxulub) a po něm," vypověděla spoluautorka studie Mónica Carvalhová ze Smithsonianského ústavu tropického výzkumu v Panamě.

Vědci zjistili, že před dopadem obřího asteroidu, který vytvořil kráter o průměru přes 150 kilometrů, rostly v oblasti dnešního Yucatánského poloostrova v Mexiku a v jižní Americe vesměs jehličnany a kapraďorosty.

Po dopadu vesmírného kolosu diverzita rostlin poklesla o 45 procent. Běžné bylo vymírání zejména mezi semennými rostlinami. Lesy se během příštích šesti milionů let obnovily, ale dominovaly jim kvetoucí krytosemenné rostliny, jejichž vajíčka jsou ukryta v semeníku.

Struktura tropických lesů se také změnila. Během období pozdní křídy, kdy ještě žili dinosauři, měly jednotlivé stromy v lesích hodně prostoru. Jejich horní části se neprolínaly, což umožnilo slunečnímu svitu prodrat se na zem. Po dopadu asteroidu se v lesích vytvořila silná klenba větvoví a na zem dopadalo mnohem méně světla.

Amazonský prales v Brazílii s kvetoucím stromem. | zdroj: Profimedia

Vědci mají pro tuto změnu trojí vysvětlení:

1. Dinosauři bránili lesům, aby příliš zarostly, protože se živili rostlinami v nižších vrstvách lesa, a tak ničili stromy. Poté, co vyhynuli, mohly se lesy nerušeně zahustit.

2. Spad popela po dopadu asteroidu obohatil půdu v tropech, což bylo ku prospěchu rychleji rostoucím krytosemenným rostlinám.

3. Ústup jehličnanů vytvořil pro kvetoucí rostliny příležitost, aby převzaly nadvládu.

Vysvětlení se podle vědeckého týmu navzájem nevylučují a všechna mohla přispět k výsledku, jehož jsme dnes svědky. „Poučení z toho je, že při rychlých narušeních jsou ekosystémy nahrazeny,“ poznamenala Carvalhová.